Článek
Glasgow (od našeho zpravodaje) - Sparta si v prvním kole PMEZ, na podzim roku 1991, vezla z domácí půdy vítězství 1:0. Stejným výsledkem však na Rangers prohrála. Rozhodnout muselo prodloužení. Rangers skórovali, ale Sparta nakonec snížila díky vlastnímu gólu na 1:2 a pravidlu o gólech na hřištích soupeře postoupila.
Co se vám jako první vybaví?
Byl to náš start do fotbalové Evropy, první velký úspěch, na který navázaly ty v Lize mistrů a vítězství proti velkým soupeřům. Moc se s námi nepočítalo, Rangers měli opravdu vynikající mančaft. My jsme překvapili a položili základ pozdějších úspěchů.
Ten rok jste prošli přes Marseille do semifinálové skupiny, porazili Barcelonu a nebyli daleko od finále. Tušil už proti Rangers někdo, že vás čeká taková cesta?
Byli jsme obrovsky soudržní, opravdový kolektiv. Bylo nás tam pár mladých kluků, neměli jsem nic za sebou, spíše jsme byli plní očekávání. Neřekl bych ale, že z nás byla cítit síla. Šlo o první velkou zkoušku, která vyšla. Do té doby jsme byli spíše mladí nadějní kluci, kteří nevěděli, co později dokážou.
Vy jste byl ve Spartě jen pár měsíců.
Ano, úplně nový, krátce po vojně. Bylo nás tam asi šest takových včetně Petra Kouby nebo Martina Frýdka. Byli jsme mladé pušky, které jely do pohárů, a nedělali jsme si z ničeho hlavu. Chtěli jsme prostě vyhrát. Samozřejmě, že jsme byli vykulení.
Z čeho?
Tak velký stadion jsme do té doby neviděli. Ale když písknul rozhodčí, byla cítit chuť vyhrát. Nepodělali jsme se, psychická odolnost na nás byla znát, byli jsme stavěni pro velké zápasy. Mám z té doby mnoho zážitků, jen nevím, k jakým duelům je přiřadit. Létalo se speciálem, žádné prostoje na letišti. Nevím, jak to je dnes, ale mohli jsme si promluvit se sponzory, s fanoušky i novináři. Taková fajn atmosféra.
Vzpomenete si na postupový gól v prodloužení, který je vedený jako vlastní, ale Horst Siegl si ho tak trochu nárokuje?
Byl centr, Horst šel do souboje a od soupeře se míč dostal do branky. Euforie byla obrovská. Dodnes se o utkání s Martinem Frýdkem bavíme. Přišli jsme na rozcvičení a na tribunách bylo tak 400 lidí. Při cestě do kabin jsme si říkali, že to bude ostuda, že na nás nikdo nepřijde. Za 15 minut při návratu k výkopu tam najednou bylo 40 tisíc diváků.
Michal Horňák na archivním snímku
Co jste si v tu chvíli řekl?
Byl to pro nás obrovský šok, a zároveň první nabuzení. Ale stejně, jak rychle se stadion zaplnil, tak se i vyprázdnil. Organizace utkání byla asi dobře zvládnutá a kapacity východů odpovídající.
A jak vidíte šance současné Sparty?
Jsou velké. Sparta má velmi dobrý tým, hrají nejlepší fotbal v lize. Paradoxně se jim může hrát lépe než doma. Od Rangers se bude očekávat útočný fotbal, což může být voda na mlýn Spartě. Očekávám, že se bude prezentovat aktivní a zabezpečenou obranou. Rozhodně může zvítězit.
