Hlavní obsah

Necid je před kazašskou misí v klidu. Umělý trávník ho nestraší

Praha

Pouze Tomáš Necid je v klidu. Jen on totiž tuší, co fotbalisty Slavie při misi do dalekého Kazachstánu čeká, protože si pod střechou Astana Areny už zahrál. Jednou s PAOK Soluň, kde svého času působil, podruhé s českou reprezentací, když jí šlo před třemi lety o kvalifikační body potřebné k postupu na evropský šampionát.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Tomáš Necid na tréninku Slavie.

Článek

Umělý povrch, na který Pražané vyrukují ve čtvrtečním večeru k druhému zápasu základní skupiny Evropské ligy proti domácí Astaně, ho proto neděsí.

„Vždyť já tam dal dokonce za nároďák gól," vybavuje si, že devět minut po příchodu na hřiště pečetil výhru Vrbova výběru 4:2.

Zkušenosti s umělou trávou

Necid může dokonce tvrdit, že toho ze všech slávistů odehrál na umělém povrchu nejvíc. Když totiž před třemi lety hostoval v nizozemském Zwolle, hrál na něm pravidelně.

„Jeden dva tréninky a člověk zvykne, žádný problém," uklidňoval před odletem do Kazachstánu ostatní. „Samo sebou, že přírodní tráva je lepší, ale když se umělka nakropí, je to v pohodě. Povrch je totiž hodně rychlý, hezky to klouže, což mi vyhovuje," předával dál své zkušenosti.

„Problém nastane, když je umělá tráva suchá, protože pak balón drhne, zasekává se a špatně se zpracovává."

Právě s tím měla před třemi lety potíž česká reprezentace. Umělý povrch byl nejen suchý, ale pořadatelé ho zapomněli posypat gumogranulátem, který ho změkčuje a tlumí odskok míče.

Časový posun ani povrch slávisty nestraší

Kdo ví, zda v tom nebyl záměr. V kazašské lize Astana z umělého trávníku profituje, na evropské scéně rovněž. V letošní kvalifikaci o Ligu mistrů kupříkladu prohrála s Celtikem Glasgow na jeho hřišti 0:5, ve své aréně ho však porazila 4:3.

„Na ostrovech se na ničem takovém nehraje, takže hráči se povrchem těžko vyrovnávali," vysvětloval tehdy kouč Celtiku Brendan Rodgers.

„Letíme dva dny před zápasem, takže bude čas se adaptovat na umělý trávník i čtyřhodinový časový posun. Proto budeme v Astaně snídat až v poledne a obědvat vpodvečer," zůstával před leteckým přesunem trvajícím pomalu šest hodin v klidu trenér Pražanů Jaroslav Šilhavý.

Bez Hušbauera

Z míry ho nevyvedla ani absence Josefa Hušbauera, který zůstal s virózou v Praze. Sedmadvacetiletý záložník figuruje v nominaci trenéra českého národního týmu Karla Jarolíma na poslední dva duely kvalifikace o MS 2018. „Už v sobotu ve Zlíně si o poločas stěžoval na zdravotní problémy a nemělo proto smysl, aby s námi letěl. Hlavně aby byl v pořádku na nedělní ligu s Brnem. Máme široký kádr, takže si poradíme," tvrdil na palubě speciálu mířícího do Astany.

„Jedeme si pro vítězství, protože by to byl dobrý vstup do skupiny. Ale Astaně půjde o totéž, když prohrála první utkání s Villarrealem. Také myslí na druhé místo ve skupině. A má určitě dobrý mančaft, když dokázala porazit Celtic," připomínal slávistický kouč výhru kazašské mistra nad skotským soupeřem.