Článek
Tiraspol (od našeho zpravodaje) – Ano, opravdu. Na hlavní tribuně se opravdu našel jeden z příznivců domácího týmu, který si s sebou na stadion přinesl píšťalku. Svoji netradiční pomůcku použil několikrát, slyšel i důrazné napomenutí od místního hlasatele.
„Upozorňovali jsme kluky, aby dohrávali situace až do konce. Je to strašně nepříjemné. Proběhla komunikace s rozhodčím, který to asi nejdříve nepostřehl. Jsou ale na světě horší věci. Týmy už jsou tak vyspělé, že nepřestanou hrát, ale myslím, že třeba před naším prvním gólem se zrovna písklo. Budu se muset kouknout, jestli třeba hráči Šeriffu na zvuk nějak nereagovali,“ divil se Köstl.
Zmíněný muž ale nebyl jediným, jehož chování vybočovalo ze standardů, na které jsme z Česka zvyklí. Další z fanoušků domácích se hulákáním snažil cíleně narušit živé vysílání Radiožurnálu, stěžoval si u ochranky, že ho komentář vycházející z několika metrů nad ním ruší.
Tudududuuuu 🎶
— SK Slavia Praha (@slaviaofficial) November 30, 2023
Otočili jsme to a hymnu #UEL si poslechneme i na jaře 🥰#UEL // @EuropaLeague pic.twitter.com/WtY0Z3mmBD
K tomu připočtěme výkop ve 22:00 místního času a velmi slabých 1500 fanoušků na tribunách stadionu s přibližně třinácti tisíci sedačkami. Dobré dvě tři stovky navíc obstarali fanoušci či sponzoři ze Slavie.
„Že nebyli lidi? Zaplaťpánbůh. Hrálo se pozdě večer a říkali nám, že být výkop dřív, asi by dorazilo více fanoušků. Pro nás lepší, že přijeli naši příznivci, že byli slyšet, a klobouk dolů za to, že vůbec dorazili. Také komunikace s trenéry a na hřišti byla lepší, jednodušší,“ říká kapitán Pražanů Jan Bořil.
„Kulisu tvořili hlavně naši fanoušci, za což jsme šťastní a moc jim děkujeme. Výhra směřuje z velké části za nimi,“ souhlasí Köstl. „Když je zima, počet diváků není takový. Připomínalo to spíš přípravný zápas. Ale trávník byl dobrý, na to se nemůžeme vymlouvat,“ popsal ještě ze svého pohledu útočník Václav Jurečka.
Nevšední nejen fotbalový zážitek tak mají fotbalisté Slavie za sebou. Na necelé čtyři dny v Podněstří budou jistě vzpomínat ještě dlouho, možná i dokonce svého života.