Článek
„Právě to jsou situace, kvůli nimž lidi na fotbal chodí. Proto nabádám útočně laděné hráče, aby si víc dovolili. V soupeřově šestnáctce hlavně. A právě Petržela na to kvalitu má," kvitoval akci střídajícího náhradníka i plzeňský kouč Karel Krejčí, protože to byl právě Petržela, který pohárový duel definitivně rozhodl.
Nebyla to ovšem pro Plzeň konfrontace vůbec snadná, jak před zápasem mnozí předpokládali.
„Hráli v bloku, který nám dělal problémy, neboť jsme neměli dost prostoru. Museli jsme se proto uchýlit k nakopávání balónu, což nám moc nesedělo," glosoval Petržela, jak z lavičky sledoval snažení svých spoluhráčů,
„Nedokázali jsme se prosadit hlavně proto, že rozehrávka zezadu byla pomalejší, než jsem na hráčích chtěl. A při standardních situacích také. Proto se stačil soupeř stáhnout," přiznával plzeňský trenér, že do půle s výkonem svých svěřenců spokojen nebyl.
„Naštěstí jsme si standardní situací přece jen pomohli," ulevilo se mu, že hlavičkový biliár po rohovém kopa zakončil Hořava vedoucím gólem.
„Ta branka nám pomohla, protože soupeř pak musel otevřít hru a my už měli přece jen víc prostoru k tomu, abychom se dostávali k jeho brance," připomínal Petržela, který po vystřídání a příchodu na trávník větší volnosti a nabízejícího se prostoru dokonale využil.
„Narazil jsem si míč s Rajtoralem, zvedl hlavu, ale protože před bránou nebyl nikdo ze spoluhráčů, rozhodl jsem se pro kličky a nakonec vystřelil," líčil průnik, jak si ho pamatoval. Na jesle nasazené legionáři Bangurovi si přitom nevzpomněl.
„Někdy to vyjde, jindy ne. Co si pamatuju, naposled jsem se po takovémto sólu trefil proti Hradci Králové," vybavoval si akci z podzimu před čtyřmi lety.
„Trenér mě ostatně posílal na hřiště s tím, abych dal gól. Tedy, když to půjde," prozrazoval pokyny, jimiž ho kouč Krejčí při střídání vybavil.
„Všichni na lavičce se přitom pokynu smáli. Nevím tedy proč," rozesmál se po výhře nad Minskem i šťastný střelec Petržela.
