Článek
Nedávno během ligového duelu s Jabloncem zaujal originální oslavou vstřeleného gólu. Doběhl po něm k rohovému praporku, chvíli s ním jako boxoval a pak padl na zem jako po schytaném direktu...
„Okoukal jsem ji od Rooneyho... Ne že by to byl můj oblíbený hráč, ale jeho oslava mi připadala vtipná," křenil se tehdy Matěj Pulkrab.
Kdo čekal podobnou bujarou kreaci v podání 19letého útočníka také v Izraeli, byl zklamán. Nejprve si ani nebyl jistý, zda gól platí.
„Díval jsem se na pomezního, protože jsem byl před brankářem úplně sám. To jsem nechápal," líčí Pulkrab. „Říkal jsem si, jestli náhodou nejsem v ofsajdu. Ale Dočkalův centr byl po ose, to by ani ofsajd být nemohl. Přesto jsem se radši koukal, mrzelo by mě, kdybych se radoval zbytečně... Byl jsem ve vápně až nepochopitelně sám. Pak už šlo jen o to, trefit se do brány."
Ve vedru síly docházely
Na Rooneyho ovšem nedošlo i z jiného důvodu. Na stadiónu v Negevské poušti bylo i večer vedro, s nímž se Pražané prali. „Obdivuji kluky, kteří zvládli celých 90 minut. Já toho měl plné kecky jen za poločas. Byl jsem vyšťavený a neměl sílu doběhnout slavit až k praporku," omlouvá se s úsměvem.
Podstatné samozřejmě je, že jedinou střelu hostů na branku přetavil ve tři body.
„Ohromně těžký zápas ve vedru, na které teď nejsme zvyklí. Beer Ševa byla hodně silná fyzicky a také na míči. Moc si vítězství ceníme," zdůrazňuje Pulkrab.
Vítězství je podle něj hlavně vybojované. „V posledních deseti minutách nás opravdu hodně tlačili, síly docházely."
Proto se také Sparta v závěru zatáhla. „Ale za druhý poločas jsme si takový výsledek zasloužili. Najednou vedeme tabulku, což je nečekané. Úžasné. Ale musíme dál dělat všechno pro to, abychom se dostali do jarní fáze," přeje si hrdina čtvrtečního večera.