Článek
Jak moc se vám ulevilo, že jste třetí sezónu v řadě nezůstal před branami hlavní fáze druhé nejprestižnější klubové soutěže Evropy?
Snažil jsem se ve Famagustě držet si nadhled, byť samozřejmě mě dva nezdary v kvalifikaci hodně mrzely. Ale říkal jsem si, že mám s Evropskou ligou zkušenost ze Sparty a s Pohárem UEFA ze Slavie. Některým hráčům se nikdy nepoštěstí hrát evropské poháry, takže jsem se nestresoval a doufal, že ještě další šanci dostanu.
Ve Famagustě jste zažil i hodně pikantní situaci. Po nezdaru v předkole s podceňovaným Rabotnički Skopje vedení vyhodilo vašeho brankářského kolegu Ivankova, jenž v klíčovém zápase chyboval.
I takové situace prostě fotbal přináší. Je třeba vidět, že mentalita tamních lidí je jiná. Člověk musí znát všechny souvislosti. Tehdy vedení vše řešilo hodně impulsivně.
Je působení v Plzni z pohledu tlaku na brankáře mnohem klidnější než na Kypru?
Očekávání je všude. Jde o zkušenosti a schopnost se vypořádat s tím, co se na člověka valí. Myslím, že při play-off Evropské ligy v plzeňském dresu proti Lokerenu jsem právě zužitkoval starty na mezinárodní scéně z předchozích působišť.
Jak vzpomínáte na účinkování v Poháru UEFA, respektive Evropské lize v dresu pražské Slavie a později ve Spartě?
Je třeba si uvědomit, že se zásadně proměnil systém soutěží. Já zažil dobu, kdy se hrálo ještě vyřazovacím způsobem, později byla skupina s pěti týmy a s dvěma se hrálo doma, zbylé zápasy člověk absolvoval u soupeře. Žádné odvety. Myslím, že momentální systém je mnohem spravedlivější.
Existuje tým, který vám při evropských konfrontacích utkvěl mimořádně v paměti?
Vyloženě jednoho protivníka, na nějž bych vzpomínal, nemám. Chytal jsem proti Tottenhamu, Levski Sofia či Monaku, těch velkých protivníků bylo více. Nyní nás čeká Atlético Madrid, což je další skvělý soupeř. Já doufám, že tři soupeři ve skupině nebudou našimi posledními v letošním ročníku soutěže.
Změnil jste se hodně za roky od prvního startu v evropských pohárech v srpnu 2003, kdy jste nastoupil za Slavii proti Vigu?
Člověk je klidnější. Nebo se o to alespoň snaží (směje se)... Všechno přichází věkem, odchytanými zápasy. Snažím se nepřemýšlet nad odpovědností, protože pokud by člověk zápasy hodně prožíval, nebylo by to ku prospěchu věci.
Sledoval jste loňské účinkování Plzně v Lize mistrů a posléze v Evropské lize? Jak jste její zápasy prožíval?
Byl jsem ve Famagustě s Janem Rezkem, jenž přišel právě z Plzně. Měli jsme české televizní stanice, viděli jsme všechny utkání. Ale rozhodně jsem si neříkal, že bych právě v západočeském klubu jednou rád chytal. Takhle člověk nepřemýšlí.
