Článek
„Ještě dopoledne v den zápasu jsem byl přesvědčený, že nenastoupím. Pravý kotník, který jsem měl poraněný z ligového utkání s Baníkem, bolel jako čert. Nemohl jsem vůbec kopnout do míče," vykládal liberecký hrdina čtvrtečního duelu.
Co jej tedy přimělo změnit názor? „Doktor za mnou přišel a říkal mi, že dostanu na vnitřní stranu kotníku injekci. Noha mě pak sice dost brněla, ale lékař ji znecitlivěl," líčil Folprecht. „Navíc mě doktor ujistil, abych byl v klidu, že s prostředkem proti bolesti v těle budu moci nejen nastoupit, ale konečně se zapíšu mezi střelce," připomínal čtyřiadvacetiletý Folprecht, že po letním příchodu stále čeká na trefu v dresu Slovanu.
Pět minut před rozcvičením tudíž dostal injekci a s trenérem Trpišovským se domluvil, že rozhodnutí padne až těsně před utkáním. „Dokonce jsme ostrou rozcvičku hráčů do pole absolvovali nikoliv v deseti, ale v jedenácti. Chystal se s námi i Honza Sýkora, aby byl zahřátý pro případ, že bych nemohl nastoupit. Ale bolest jsem necítil a tudíž nastoupil od první minuty," vyprávěl Folprecht.
V úvodu zápasu však stejně nebyl ve své kůži. „Deset minut jsem byl takový zabrzděný. I trenér mi to o přestávce říkal. Ale pak jsem se rozehrál a byl v pohodě," přibližoval Folprecht, jak i přes zdravotní trable duel v Groningenu zvládal.
Po hodině hry do zápasu naskočil i Sýkora, který měl zraněného záložníka původně nahradit v základní sestavě. Jejich spolupráce duel rozhodla. O dva roky mladší Folprechtův parťák se devět minut před koncem rozhodl zahrát rohový kop. „Měli jsme nacvičené určité signály. Chtěli jsme je kopat na přední tyč. Navíc v Evropě máme výhodu, protože si můžeme jasně říct, koho budeme centrem hledat. Jenže ani jeden signál nám nevyšel," vyprávěl Folprecht.
Až se Sýkorou nabrala situace obrat. „Vůbec nebyl určený na rozehrávku. Tudíž jsme museli improvizovat. Domluvil jsem se s Ondrou Švejdíkem, že mu zablokuji bránícího hráče a on naběhne na první tyč. Já přitom nějak vyplul na zadní. Když jsem viděl míč, snažil jsem se hlavně trefit branku. Nechtěl jsem přestřelit, tudíž jsem balón tlačil křížem ke vzdálenější tyči," popisoval záměr Folprecht.
Míč se od tyče odrazil do hlavy brankáře Padta, a pak zapadl do sítě. Na oficiální trefu si tedy musí kladenský rodák počkat. Nicméně i tak byl při zápase euforií bez sebe. „Ještě na jaře jsem přestával věřit, že bych si mohl někdy zahrát evropské poháry. Když tedy míč skončil v brance Groningenu, byl jsem dojatý. A rodiče, kteří mě dorazili povzbudit do Nizozemska, ještě více. Jsou mými nejvěrnějšími fanoušky. Byli i v Izraeli, když jsme postupovali přes Šmonu z třetího předkola. A pak už nevynechali ani zápas," hlásil liberecký hrdina.
