Má tetování z Bible a místo v Interu střílí góly u rivala. Teď jde Giroud na Slavii

Sklouzl se po trávníku a levačkou v pádu posunul míč do branky. Čtyři minuty nato zasekávačkou setřásl protivníka a… Další gól! Giroud si pro sebe urval hlavní roli, televizní komentátoři byli z jeho kousků ochraptělí. Psal se únor 2022 a AC Milán díky vítězství 2:1 v derby s Interem udělal důležitý krok k prvnímu titulu po jedenácti letech.

Bylo mu už skoro pětatřicet, když po devíti sezonách v Anglii (Arsenal, Chelsea) hledal novou výzvu. „Málem jsem podepsal Interu, ale bůh to chtěl jinak,“ vzpomínal Giroud. Víra pro něj znamená hodně; v rozhovoru pro list La Gazzetta dello Sport přiznal, že se modlí i za svoje nepřátele. Na pravé paži má vytetovaný latinský úryvek ze žalmu 23: „Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.“

Nedostatkem gólů v Miláně rozhodně netrpí, v každé sezoně se dostal na dvouciferný počet. Tohle na něm obdivuje nejen šestiletý syn Aaron: táta je jeho velký vzor, i Giroud junior kmitá na hrotu. „Vášeň, profesionalita, odhodlání. To je moje krédo. S věkem jsem pomalejší, ale jinak se cítím skvěle, tak proč bych končil?“ vykládal loni pro web UEFA.

Jeho výdrž možná souvisí s pozdním startem, první ligu si doma ve Francii poprvé zahrál až skoro ve čtyřiadvaceti. A rok nato měl premiéru v reprezentaci: od té doby stihl 128 zápasů a 56 gólů, národní střelecký rekord Thierryho Henryho přepsal na předloňském mistrovství světa v Kataru.

Ještě neměl blonďatý melír ve vlasech a s manželkou Jennifer byli svoji teprve rok, když vystřílel historický titul pro Montpellier a pak se posunul do Premier League. V Arsenalu hrával s Tomášem Rosickým a Petrem Čechem a v Chelsea byl jako náhradník u triumfu v Lize mistrů. „V Miláně mám roli velkého bratra. Když je potřeba, pomáhám mladším spoluhráčům, radím jim a povzbuzuju. Dělá mě to šťastným,“ vyznal se.

Víte, že ho rossoneri loni na podzim dočasně vyškrtli ze seznamu útočníků? Šlo o vtipné gesto poté, co na konci ligové partie v Janově statečně zaskočil za vyloučeného brankáře Mikea Maignana, udržel nulu a Milán vyhrál. „Nebylo to špatné,“ usmál se Giroud. Z narychlo vyrobených brankářských dresů s jeho jmenovkou se stal hit.

Jen on sám ví, jak dlouho ještě bude bavit fotbalovou Itálii. Po sezoně mu končí smlouva, svoji budoucnost chce rozlousknout během jara. Stojí o něj nejen v Americe, ve hře může být i třeba návrat do Francie.

Ale to všechno až po dvou bitvách se Slavií.