Článek
Domácí remízou jste si hodně zkomplikovali život. Za týden při odvetě v Kazachstánu domácí určitě narostou, a navíc se bude muset vyrovnat i s počasím, které bude nejspíš ještě vražednější než v prvním střetnutí u vás.
Nic veselého to tedy určitě nebude. Našel jsem si na internetu zápas, který hrál Šymkent doma s gruzínským Kutiasi a trochu jsem se podivoval, že neměl žádné tempo. Ti, co ho viděli na vlastní oči, ale tvrdili, že při čtyřiceti stupních ve větším tempu ani hrát nejde. My se ostatně ve čtvrtek sami přesvědčili, jak je fotbal v takovém vedru vyčerpávající. Ale na to se vymlouvat nemůžeme, podmínky byly stejné pro obě mužstva. Měli jsme si poradit a zápas zvládnout lépe.
Respekt vašich mladších spoluhráčů z kvalifikační premiéry ale nejspíš roli sehrál, nedostatek zkušeností z pohárové Evropy asi také. Zvlášť po krajně nepovedeném ligovém střetnutí na Bohemians.
Někteří se po zápase ve Vršovicích skutečně dostali psychicky dolů, proto jsme se je s Danem Pudilem snažili povzbudit a hecovat. Do přestávky jsme vyrovnali, o půli jsem cítil, že máme síly na to, abychom ještě nějaké góly dali, výsledek otočili a vyhráli. Jenže bohužel.
Po změně stran jste sice měli územní převahu, ale jen platonickou, ze které se pořádná šance nenarodila, takže vítězný gól mohl těžko přijít.
Bylo to o neustálém obléhání soupeřovy brány. Kazaši bránili v pěti lidech, takže bylo těžké se dostat do šestnáctky. Zkoušeli jsme tam posílat centry a věřili, že se k míči dostaneme, jenže nic nepomáhalo. Až v samém závěru se k míči dostal Ladra, ale bránu netrefil.
K odvetě tudíž poletíte s remízou 1:1, která nic dobrého nevětší...
Remíza je jednoznačně málo. Zvlášť, když jsme byli víc u míče, měli ho pod kontrolou připravili si hodně možností, abychom dali další góly. Scházela nám ale větší kvalita, takže jsme byli potrestáni. I tak cítíme, že máme na to, abychom kvalifikační dvojzápas zvládli, což musíme mít při odvetě v hlavách.