Článek
Čekali jste na horší tým z kvalifikace Ligy mistrů mezi Fenerbahce a Dynamem Kyjev. Uvítal jste, že si zase zahrajete na stadionu, kde jste v minulosti tři sezony působil?
Přiznám se, že jsem fandil Fenerbahce, aby šlo v Lize mistrů dál. Za soupeře jsem si přál spíš Kyjev, který je taky nesmírně silný, ale musí hrát domácí duely na neutrální půdě v Polsku. Dopadlo to jinak, a tak se samozřejmě do Istanbulu hrozně moc těším. Dvojzápas s tak věhlasným soupeřem je pro nás zaslouženou odměnou za skvělou loňskou sezonou, v níž jsme ke čtvrtému místu v lize přidali i prvenství v Českém poháru. V mém případě je to hrozně hezký příběh na závěr kariéry. Vůbec mě v roce 2016, kdy jsem odešel z Istanbulu do Sparty, nenapadlo, že si na stadionu Fenerbahce ještě zahraju.
Je v tureckém mužstvu dodnes některý z vašich tehdejších spoluhráčů?
Už vůbec nikdo. Zůstal ale prezident klubu, s nímž se znám osobně. A pak pár lidí z realizačního týmu. Kupříkladu maséři. Budu rád, když se uvidím s kýmkoliv, koho ve Fenerbahce znám. Ale na nějaké popovídání bude zřejmě čas až po zápase. Před ním se nerad vytrhuju z koncentrace.
Jak vzpomínáte na tříleté angažmá ve Fenerbahce?
Jen v dobrém. Do Turecka jsem přestoupil z Německa, a poznal jsem tam úplně jinou mentalitu. S nadsázkou říkám, že v Turecku je možné úplně všechno. Ve Fenerbahce byli tehdy fotbalisté ze všech koutů světa, ale hlavně zpočátku jsme vytvořili velmi dobrou partu, což vyústilo v zisk titulu. Pro mě je tak trochu zadostiučinění, že je to dodnes poslední prvenství, které klub v tamní nejvyšší soutěži vybojoval. Velkou slávu jsme zažili i po triumfu v superpoháru nad městským rivalem Galatasaray, v němž se mně na závěr povedlo proměnit v penaltovém rozstřelu rozhodující pokutový kop.
Za parťáky jste pak měl v Turecku i Van Persieho či Naniho...
Ano. Na Fenerbahce to možná byly až příliš velké hvězdy. Oni si šli do Istanbulu na závěr kariéry hlavně vydělat. V Turecku se musí výše platů zveřejňovat, a mnozí ze spoluhráčů jim možná záviděli, že berou třikrát nebo čtyřikrát víc než oni. A atmosféra v kabině už nebyla zdaleka tak dobrá jako předtím.
Z Turecka máte i jeden velmi nepříjemný zážitek, že?
Je to tak. Na jaře 2015 na náš autobus při cestě na letiště z ligového duelu v Rizesporu vystřelil neznámý útočník z lovecké pušky. Naštěstí se jen lehce zranil řidič autobusu, všichni ostatní jsme to přečkali ve zdraví. Bylo kvůli tomu ale tehdy odloženo nadcházející ligové kolo. Přiznám se, že ani nevím, zda se podařilo viníky najít a potrestat je.
Nyní vám nic takového nehrozí?
Jsem přesvědčený, že nikoliv. Zvlášť když nás cestou z hotelu na stadion doprovodí policejní eskorta. Myslím, že ani naši fanoušci se nemusí o bezpečnost obávat.
Co jste říkal na výkon Fenerbahce proti Kyjevu?
Herně se mi zdáli být fotbalisté tureckého mužstva v obou zápasech o něco lepší. Na to se ovšem v dnešním fotbale nehraje. V odvetě v Istanbulu navíc ukrajinskému týmu nahrálo Yüksekovo vyloučení. Dynamo v prodloužení přesilovku využilo. Pro fanoušky Fenerbahce to asi bylo velké zklamání.
Jak teď mužstvo z Istanbulu přistoupí ke dvojutkání s vámi?
Myslím, že nějaké podcenění rozhodně nehrozí. Hráči Fenerbahce budou rozhodně za každou cenu chtít zůstat v evropském poháru celý podzim. Motivace jim určitě chybět nebude. Nám navíc moc nenahrává, že jsme na nedávném soustředění ve Slovinsku hráli přípravné střetnutí s tureckým mistrem Trabzonsporem, s nímž jsme remizovali 2:2. Kluby si informace, které by o nás možná bylo jinak docela složité získat, zřejmě předaly.
Jak tedy vidíte vaše šance proti Fenerbahce?
Asi nemá cenu zastírat, že soupeř je favorit. Vždyť nastoupí evropský velkoklub proti rodinnému klubu z nejmenšího ligového města v Česku. Rozdíl v ekonomických možnostech je enormní. Uděláme ale maximum, abychom turecký celek zaskočili. Vynasnažíme se ze všech sil, abychom v Istanbulu uhráli takový výsledek, který nám dá do domácí odvety reálnou šanci na postup. Věřím, že jsme zkušenější než loni, kdy jsme po penaltách vypadli s bulharským Plovdivem z Evropské konferenční ligy. Rádi bychom pochopitelně pomohli českému pohárovému koeficientu.
Co vám ukázal premiérový ligový duel na hřišti nováčka v Brně?
Možná byla někomu remíza 2:2 málo. Dva góly jsme dostat neměli. Nám ale může z psychického hlediska pomoct to, že jsme dvakrát dotáhli vedení domácích.
V čem je největší přednost hráčů Fenerbahce?
Mají obrovskou kvalitu v ofenzívě. Jsou silní na balonu a do protiútoků přecházejí v obrovské rychlosti. V jejich obraně se ale naopak dají najít okénka. Kéž bychom jich využili.
Kolik podle vás přijde diváků?
Netroufám si odhadovat. Za sebe budu rád, když bude hlediště co nejplnější. Tam ale stačí i pětadvacet nebo třicet tisíc diváků, a na stadionu to pořádně vře. Mnozí z našich kluků asi v tak bouřlivé atmosféře ještě nikdy nehráli. Pamatuju se ale, že příznivci Fenerbahce netvořili zdaleka jednotnou komunitu. Dělili se na skupiny, mezi kterými panovala značná rivalita. Teď se hodně mluví o tom, že minulý čtvrtek vyvolávala část diváků v průběhu odvety s Kyjevem jméno ruského prezidenta Putina, avšak podle mých informací šlo jen o část tvrdého fanouškovského jádra.