Článek
Když jste v létě přišel do Plzně, dokázal jste si představit lepší průběh podzimu?
Ani v nejmenším. Věděl jsem, že budeme hrát evropské poháry, ale nemohl jsem tušit, zda postoupíme do skupiny, natož abych snil o účasti v jarní fázi, do níž projdeme z prvního místa. To mě fakt nenapadlo.
Před nástupem na zimní dovolenou jste rozesmutnil dvěma excelentními zákroky celé Atlétiko, zejména pak jeho útočníka Costu, jehož jste opakovaně vychytal při stoprocentních šancích.
Jsem rád, že se mu nepodařilo vstřelit gól. Atlético je velký soupeř, velké jméno. Vítězství znamená skvělou tečku za podzimem.
Bylo hodně složité dvě tutové příležitosti Costy zmařit?
Od toho na hřišti přeci jsem. Spoluhráči mají za úkol střílet branky, já je mám chytat. Alespoň to pořád trénuji. Jsem rád, že jsem ho vychytal. Složité bylo vyřešit zejména druhou situaci, kdy šel kolmo ze středu hřiště. To byl těžký okamžik. Ale nulu jsem i s přispěním kluků udržel, což je proti soupeři kalibru Atlétika skvělé.
Zatrnulo vám hodně v závěru, kdy se přeci jen podařilo Španělům dotlačit míč do sítě, ale gól nebyl uznán kvůli předchozímu faulu na vás?
Držel jsem balón a Costa do mě vrazil. Nebylo co řešit, hned jsem slyšel, že rozhodčí písknul. Zůstal jsem úplně v klidu.
Šlo o váš nejlepší výkon v plzeňském dresu? Nebo jste se v některém z podzimních duelů cítil ještě lépe?
Souboj s Atlétikem byl hodně povedený. Šlo o těžký zápas, ale užili jsme si ho, protože jsme měli jistý postup. Věděli jsme, že hrajeme v uvozovkách jen o první místo. Určitě není momentálně zápas, jehož bych si cenil více.
Za půl roku jste stačil plzeňské mužstvo dostatečně poznat. Co je podle vás za úspěchem západočeského týmu?
Výjimečná parta lidí. V kabině i v zázemí. Sice někteří kluci odešli, ale kostra zůstala zachována, což je ohromně důležité. Řekl bych, že parta je tady lepší, než jakou jsem zažil při působení ve Spartě či Slavii. Jsou zde výborní kluci, sedli si povahově. A právě tohle jsou ingredience důležité pro úspěch.
Vítězství bylo pro trenéra Vrbu, který ve čtvrtek slavil devětačtyřicáté narozeniny. Jak prožíval závěrečné oslavy po boku vás hráčů na ploše před zaplněnými tribunami?
Dojalo ho, když vlastně celý stadión skandoval jeho jméno a přál mu k narozeninám. Asi každý by byl v takové chvíli naměkko.
Se spoluhráči jste Pavla Vrbu popadli a dostal na trávníku hobla. Jak bylo těžké dostat trenéra nad hlavu?
Naštěstí nás bylo hodně (směje se). Je dobře, že má narozeniny nyní. Po vánočních svátcích by to asi bylo těžší.
Máte už představu, co vás kromě plnění tréninkového plánu čeká v závěru roku?
No nejprve jsem si náležitě vychutnal rozlučku se spoluhráči. Po vítězství nad Atlétikem jsme si ji skutečně užili (směje se). No a teď prožiju část dovolené v Česku, určitě se podívám i na Slovensko za příbuznými. Ale nikam do tepla ani do hor se nechystám.
