Astana - Slavia 1:1Gól, dvě břevna, nakonec se ale ze slávistické půlhodiny snů zrodila jen remíza

Pro Slavii kruté vyznění první půle. Místo tříbrankové vedení se musela po pětačtyřiceti minutách smiřovat s nerozhodným stavem. A to jen proto, že scházely centimetry...

Přitom si víc ani přát nemohla. Sýkorův centrovaný balón našel v šestnáctce hlavu Ngadeua a ten zamířil přesně, takže faul na pronikajícího Stocha potrestali Pražané už po osmnácti minutách.

Úvod zápasu se ovšem mohl dostat přímo do roviny slávistických snů, kdyby po dalších čtyřech minutách nenapálil Sýkora jen břevno, nebo pokud by ve 27. minutě dalekonosná dělovka Stocha z trestného kopu neorazítkovala břevno na stejném místě, odkud se předtím odrazila rána Sýkory. Gólman Erič totiž projektil vypálený z dobrých třiceti metrů sledoval jen očima a vůbec nereagoval.

Zaskočený kazašský mistr se jen divil, jak aktivně si Pražané počínají. Přitom v sestavě udělal trenér Šilhavý zase spoustu změn. V porovnání s posledním ligovým duelem ve Zlíně postavil šest jiných hráčů (k hledání náhrady za nemocného Hušbauera byl v Astaně samozřejmě donucen).

S rychlým přechodem do útoku, přesnými pasy a přihrávkami Pražanů si domácí v první půlhodině nevěděli rady, ke kombinaci se nedostali, zatlačeni do obrany ztráceli míče, takže jejich obávaní afričtí legionáři Kabananga a Twumasi se k nim prakticky nedostali. O jedinou nebezpečnou střelu mířící na Kováře se postaral Mužikov, jehož pokus vyrazil slávistický gólman na roh.

Domácí trýzeň ovšem po půlhodině pominula. Astana zvýšila pohyb, zrychlila hru a zpřesnila kombinaci, takže slávistická obrana začala mít problémy a musela si vypomáhat fauly. Příležitost Chorvata Tomasova ještě Kovář zlikvidoval, tři minuty před přestávkou ránu Kabanangy rovněž vyrazil, ale proti dorážce Tomasova už neměl nárok.

Samo sebou domácí po vyrovnávacím gólu narostli. Slavia to po přestávce pociťovala, neboť útoky na její bránu se valily jako ledový vichr z kazašských stepí do ulic Astany.

Ten sebou hnal sníh, zatímco ofenzíva fotbalistů Astany příležitosti k otočení skóre. Majevski však napálil v největší nich míč jen do spoluhráče.

Slavia tak horkou chvíli přečkala, a protože se promarněnou šancí otupil i domácí nápor, postupně hru alespoň trochu vyrovnala a na umělé trávě dovedla i po hektice posledních minut a hlavičce Postnikova mířící nad břevno zápas k remízové koncovce.

Její čekání na pohárovou výhru na soupeřově hřišti trvající už deset let tak pokračuje, ovšem i bod z Astany je pro další postupové naděje Šilhavého celku důležitý.