Článek
V Turecku proti nim nestáli žádní nazdárci, ale borci, kteří v Lize mistrů porazili Manchester United na Old Trafford a odehráli solidní partii s Bayernem. Proti takové kvalitě je důležité se nepodělat, být aktivní a nebezpečný. Zároveň se pokud možno vyvarovat fatálních chyb v defenzivě. Pražané naplnili jen první předpoklad.
Aktivitou a kvalitou si vynutili na soupeři spoustu chyb, vytvářeli si šance. Vstřelili dva góly, mohli ale klidně pět. Škoda že se nepotkali víc s koncovkou. V obraně pak byli nezvykle zranitelní a nejistí. V několika situacích propadli takticky. Nejzářnější příklad? První inkasovaný gól.
Kerem Demirbay se diví možná ještě teď, že mu sparťané umetli cestu od postranní čáry až před brankáře Petera Vindahla. Pokud by na něj vytvořili alespoň minimální tlak, na 99 % by gól nepadl. Stoper Asger Sörensen však Demirbaye nepochopitelně stínoval z uctivé vzdálenosti, jako by ho vyzýval - pojď si dát gól. Bohužel Sparta dala domácím ještě druhý dárek v podobě hrubky Krejčího v rozehrávce. I ten domácí s radostí přijali.
Letenští každopádně zaslouží velký potlesk, významně přispěli k vynikající dramatické partii. Souboj je přes těsnou porážku nadále otevřený, po odvetě může být na Letné klidně veselo. Sparťané si v Istanbulu dokázali, že na Galatasaray mají. Jejich sen o osmifinále má ovšem jeden zásadní předpoklad - dárky musejí zůstat před odvetou v kabině.
