Článek
Začátkem října přestříleli Ajax poměrem 21:6, uhráli bod. Tlačili Bilbao (14:6 na střelecké pokusy), prohráli 0:1. Stejně dopadli sešívaní i v souboji s Frankfurtem (střely 20:10), při poslední porážce s Fenerbahce dokonce vyslali směrem k brance 23 pokusů. Soupeř pět.
A zase odešli bez bodu. Za zmíněný časový úsek vypálí slávisté v průměru 38 ran slepými, až pak se trefí. Bída, která stojí body. Ty pak chybí v postupové matematice. Lídr české ligy prozatím vypadl z elitní čtyřiadvacítky soutěže, která se probojuje do jarní fáze.
Přitom v domácí soutěži pálí ostošest. Bez potíží s efektivitou. „V lize jsme klidní, v pohárech to chybí. Strašně moc chceme, záleží nám na tom. A z dobrých pozic kolikrát ani netrefíme bránu,“ zoufal si Trpišovský. Dobrý poznatek. Do brankového prostoru totiž ze zmíněných 78 zakončení mířila jen necelá třetina (24).
Vychýlená muška byla znát i proti Fenerbahce. Ze dvou nadějných míst minul wingbek David Douděra, z nebezpečné pozice hlavičkoval o kousek vedle i střelec jediné slávistické branky Tomáš Chorý. A upřímně? Jen v prvním poločase si slávisté vytvořili dost příležitostí pro dva, možná tři góly, které mohly rozhodnout.
„Sráží nás to,“ uvědomuje si Trpišovský. „Pokud by první půle skončila 3:1, bylo by to reálné vyústění dění na hřišti. Sice je hezké, že si něco vytvoříme, ale samozřejmě rozhoduje schopnost trefit bránu, dát gól,“ dodal záhy.
„Bylo by mnohem horší, kdybychom si šance vůbec nevytvářeli. Je to jen o tom, aby nám to tam jednou napadalo. Potom to bude padat dál,“ věří záložník Lukáš Provod.
Vzhledem k postupovým ambicím sešívaných už by to nějaké to padání konečně chtělo. Slavii zbývá do konce hlavní fáze EL prosincový domácí duel s Anderlechtem, v lednu pak mače na hřišti celku PAOK Soluň a v Edenu s Malmö.
Statistické modely mají za to, že šest bodů z devíti možných bude na postup s klidem stačit. Jenže to znamená dvě výhry. Které se bez gólů rodí těžko.