Článek
Sparta zažívá pekelné období: v posledních třech zápasech (dvakrát Liverpool a ligový šlágr v Plzni) schytala dohromady 15 gólů. Existuje bolavější rána pro sebevědomí týmu, který chce hrát o titul?
Moc horších scénářů už asi není. Předně: šest inkasovaných gólů je vážně moc, i od druhého týmu Premier League. Nemůže se stát, že už v desáté minutě prohráváte 0:3 a je víceméně po zápase. Sparta má ambice a ráda by znovu vyhrála českou ligu, ovšem v Liverpoolu zjistila, že jí toho schází ještě strašně moc.
Co třeba?
Sparťané mi připadali totálně nepřipravení, naprosto nechytili začátek. Dojeli na sérii chyb jednotlivců, někteří si dovolovali až moc a vypadali přemotivovaně. Hodně rychle zjistili, že nejsou tak velcí fotbalisté, jak si o sobě možná myslí.
Debakl vzal na sebe kapitán Ladislav Krejčí, jenž zpackal rozehrávku před druhým gólem Liverpoolu. Co vy na to?
Jasně, byl u gólu, ale školácké chyby nedělal jen on. Když jdete do zápasu s takhle silným soupeřem, musíte začít trochu opatrněji a zkusit ho udržet na uzdě co nejdéle. Jenže v Liverpoolu bylo hotovo příliš brzy. Jako divák jsem byl zklamaný, myslel jsem, že jsou sparťané dál.
Z čeho jste byl zklamaný nejvíc?
Jsem přesvědčený, že i s Liverpoolem se dá uhrát víc. Je to sice tým, který nemá slabého hráče, ale rozhodně od něj nemusíte ve dvojzápase dostat jedenáct gólů. Chce to začít z pevné obrany a být svižnější – hráči Liverpoolu byli na prvních třech čtyřech krocích rychlejší, což sparťanům nadělalo spoustu nepříjemností. A kdyby trenér Klopp za rozhodnutého stavu neprostřídal, možná by to dopadlo ještě hůř.
Co teď s tím? Je pro Spartu výhoda, že díky nedělní lize s Hradcem Králové může rychle zapomenout?
Nic jiného než výhra nad Hradcem v tuhle chvíli nezbývá. Sparťané musí přepnout zpátky na ligu, uvědomit si, že udělali ostudu, a nedopustit další. Dobře vědí, že v boji o titul nejsou sami.
Jen o bod zpátky jsou slávisté, kteří taktéž v osmifinále Evropské ligy proti AC Milán dvakrát dohrávali o deseti a s celkovým skóre 3:7 vypadli.
Milán na mě nepůsobil tak silně jako Liverpool, hlavně pokud jde o individuální schopnosti hráčů. Škoda, že se už nedozvíme, jak by to vypadalo, kdyby slávisté hráli oba celé zápasy v jedenácti.
Měli by šanci na postup?
Minimálně by Milán potrápili daleko víc, v odvetě nebylo po první půli o co hrát. Ovšem když se hrálo ještě jedenáct na jedenáct, Slavia vypadala zajímavě. Pokud si tohle přenese do ligy a zároveň bude o něco disciplinovanější, mohla by Spartě vyfouknout titul.
Nejde se nezeptat, vyloučil byste Tomáše Holeše za neúmyslné šlápnutí na nohu Davideho Calabrii?
Nechal bych si červenou kartu v kapse na úmyslné fauly. Holeš ve snaze pokrýt si míč už jen došlápl, nebylo v tom chtění. Dřív se za tohle nevylučovalo, ale dnešním trendem je chránit hráče za každou cenu. A ještě jeden detail, všimněte si, že Angličané nebo Italové tam tu nohu nedají, zatímco čeští hráči ano. Je to už otázka výchovy, v cizině jsou o dost dál.
A co Plzeň? Nemůže ji mrzet, že její historický postup do pohárového čtvrtfinále trochu zanikl ve stínu velkých bitev pražských „S“?
Však se o ní zase bude brzy mluvit. V porovnání se Spartou a Slavií měla slabšího soupeře, ovšem hráči mohli mít v hlavě, že ještě nikdy přes osmifinále nepřešli. Před sezonou se moc nevěřilo, že se Plzeň dostane takhle daleko, ale povedlo se. Už šest podzimních výher v šesti zápasech byl výjimečný kousek.
Co je na dnešní Plzni nejvíc sexy?
Obrovská týmová síla. Plzeň nemá žádné velké hvězdy, ale ti kluci makají jeden za druhého a čiší z nich, že chtějí něco dokázat. Viděl jsem to už ve víkendovém zápase se Spartou a v odvetě se Servette se na to povedlo navázat. Je hodně příjemné říct, že Česko má tým i v pohárovém čtvrtfinále.