Článek
Budete připraven na čtvrteční utkání Evropské ligy v Coimbře? Jak se nyní cítíte?
Mnohem lépe ve srovnání kupříkladu s minulým týdnem. Ale definitivní rozhodnutí, zda do zápasu nastoupím, udělám až ve čtvrtek před utkáním.
Plzni jde o postup. Bude vaše touha přispět k zisku potřebného bodu silnější a risknete případně, že se zranění obnoví?
Myslím, že už je vše zahojené. Popraskaná vlákna určitě. Jen svaly okolo jsou trošku stažené. Nechci nic uspěchat a určitě nebudu riskovat, abych si sval utrhnul úplně. Ale dám na svůj pocit, který říká, že je vše dobré.
V čem přesně vás zranění limitovalo?
Běhat jsem mohl, ale když jsem chtěl vystřelit nebo udělat ostrý pohyb dopředu, cítil jsem bolest. A tyhle pohyby, nejen při fotbale, dělá člověk poměrně často. Takže šlo fakt o problém. Zpočátku byla bolest tak velká, že jsem se nemohl ani smát.
Vyhýbal jste se tedy pobytu v plzeňské kabině a vyhlášenému vtipálkovi v osobě kapitána Horvátha?
Fakt jsem do šatny raději moc nechodil, protože bych se nevyléčil. Ale já cítil bolest, i když jsem ležel a otáčel se z boku na bok, případně při kašlání. Fakt to bylo nepříjemné.
Byl jste naštvaný, že vás zranění vyřadilo ze sestavy v závěru podzimu, kdy bojujete o postup v Evropské lize a o první místo před zimní přestávkou v české lize?
Bral jsem vše tak, že jsem vydržel docela dlouho bez potíží. Vlastně za poslední dvě a půl sezóny jsem nebyl zraněný. Nešlo o nic vážného, tudíž jde o takovou přiměřenou daň.
Kvůli startu na mistrovství Evropy jste letošní rok absolvoval prakticky bez odpočinku. Mohly být zdravotní problémy i důsledkem dlouhých měsíců bez větší regenerace?
Asi šlo trošku o únavové zranění. Ale nedá se nic dělat. Ještě máme tři důležité zápasy, přičemž doma s Atlétikem poměrně za dlouhou dobu, takže se chci zkusit dostat do formy.
