Hlavní obsah

Soupeř mi zahodil flašku s nápovědou, zlobí se gólman Baníku Markovič

Baník si skupinu evropských pohárů nezahraje. Po nadějném výsledku z Dánska (0:1) sice fotbalisté Ostravy v odvetném utkání 3. předkola Konferenční ligy proti Kodani po gólu Erika Prekopa sahali po senzaci, jenže trestuhodně selhali v rozhodující chvíli. V penaltovém rozstřelu padli 1:2. Nešťastným hrdinou čtvrtečního večera byl gólman domácích Jakub Markovič, který smutnil navzdory tomu, že soupeři dva pokusy zneškodnil.

Foto: Petr Kotala

Gólman Baníku Ostrava Jakub Markovič

Článek

Chytíte dvě penalty, přesto v poháru končíte, bolí to?

Nejvíc nás štve, že k těm penaltám vůbec došlo. Měli jsme dneska na to, abychom ze hry vstřelili ještě jeden gól. Hrozně nás to mrzí, že jsme ten jeden malý krůček nezvládli.

Zahodit čtyři penalty, to se jen tak nevidí. Jste na spoluhráče naštvaný?

To je fotbal, tyhle situace přináší. Já jsem nemusel žádnou chytit a mohli prohru vyčítat mně. My se musíme podržet, nejsem na nikoho naštvaný. Povedlo se mi vytipovat dvě penalty, ale nestačilo to. Jsme smutní všichni.

Dolehl na spoluhráče velký tlak? Dá se tím trochu to selhání čtyř exekutorů (J. Klíma, Ewerton, Frydrych a Chaluš) omluvit?

Ale tlak byl celý zápas, i na soupeře. Až na ty penalty jsme se s tím dvojzápasem popasovali dobře. Určitě tam hrálo roli spoustu faktorů, ale já nemám kluky co hodnotit. Jsem na ně hrdý a myslím, že i fanoušci mohou být. Na hřišti nechali všechno.

Co se dělo před penaltou Ewertona?

Stejně jako jejich gólman jsem měl tahák. Byl přilepený na flašce. Soupeř si toho všiml a jeden z jejich hráčů láhev zahodil k rohovému praporku. Byla to psychologická hra, zkoušeli nás tím rozhodit.

A možná se to povedlo, protože Ewerton přestřelil…

Vlastně asi jo.

Nesmíte mít nápovědu?

Můžeme. Co znám pravidla, tak to zakázané není. Gólman soupeře ji měl přilepenou na chrániči, a proto mi pak tu flašku férově vrátil.

Chytil jste něco díky nápovědě?

Určitě mi to pomohlo, nějak si v hlavě seskládat, kam by to mohli kopat. Ale nikdy to není stoprocentní, musí s vámi hrát i trochu štěstí.

Sehráli jste s Kodaní vyrovnanou partii, byli jste místy i lepší. Končíte se vztyčenou hlavou?

Dá se to tak říct, ale naštvaní jsme. Nebyl to soupeř, proti kterému by se nedalo hrát. Dokázali jsme dneska dominovat snad většinu hrací základní doby, o to víc nás to vyřazení mrzí. Kdybychom dostali pětku, asi by nikdo nebyl tak zklamaný, takhle po penaltách ale jsme.

Souhlasíte, že výkon Kodaně ale nebyl takový, jak všichni očekávali, protože v Ostravě se celých devadesát minut jen bránila?

Jasně, říká se, že už to není ta Kodaň, co byla před rokem před dvěma, ale furt je to Kodaň a to jméno má obrovské. Hráče taky, rozpočet. Je to klub, který by nás měl papírově přejet, ale nestalo se tak, a za to jsme rádi.

Nečekal jste, že si proti tak zvučnému protivníkovi zachytáte více?

Popravdě čekal, ale čím více se utkání chýlilo ke konci, tak mi přišlo, že byli nebezpečnější a tam jsem si párkrát balon chytil. Asi už docházely síly.

Dá se říct, že potřebujete psychicky ještě vyspět, abyste zvládali tak vypjaté situace?

Jo, určitě. Máme dost mladý tým, který nemá tolik zkušeností s poháry. To platí i o mně. Jsem za každý takový zápas rád a věřím, že všichni, co jsou v týmu, si z toho odnesli hodně.