Článek
Záhřeb (od našeho zpravodaje) - Přitom Maksimir je pověstný až pekelným prostředím, které zdejší ultras Bad Blue Boys dokážou vytvořit. Je to ale právě hluk a zážitek z fotbalu, co zastíní jinak až polorozpadlý stadion historicky nejúspěšnějšího chorvatského celku, který pravidelně hraje evropské poháry včetně Ligy mistrů.
Tradiční odpolední kolony v hlavním městě nikoho nepřekvapí. Z dálky vypadá Maksimir zajímavě. Rozhodně ne moderně, ale minimálně netradičně. Rozlehlé tribuny dávají pocit odtažitosti, třeba ze sektoru hostů to je k trávníku několik desítek metrů. Kdo ví, kolik toho přibližně 150 fanoušků Plzně uvidí.
Nakonec ale možná více než novináři. Ti mají své pozice jen lehce nad a za střídačkami, jenže kvůli nízké střeše, sloupům a ochrannému sklu jen z mála sedaček mohou sledovat obě branky pouhým pootočením hlavy. Pozitivnímu dojmu nepřidají ani nedopalky cigaret na stolcích, které musí člověk odklidit, aby si mohl položit pracovní náčiní.
Zaujme rovněž tunel, jenž se nachází v rohu hřiště a kterým na trávník chodí sami fotbalisté. Navíc z šaten, které jsou opět desítky metrů od hrací plochy. Zkrátka stadion, jenž byl postaven v roce 1912 a později několikrát rekonstruován, naposledy v roce 2011, ani zdaleka nepatří mezi moderní evropské stánky. Kouzlo mu jistě dává právě atmosféra. Ta proti Plzni nemusí být taková. Kvůli zavřené protilehlé tribuně, která neslouží vinou zemětřesení v roce 2020, a menší ochotě lidí chodit na fotbal, má dorazit kolem 10 tisíc fanoušků. Kapacita Maksimiru je přitom přes 35 tisíc.
Nutno ale dodat, že Dinamem žije téměř celý Záhřeb, nebo minimálně okolí stadionu. Malby na zdech, rozvážeči jídla v bundách s logem klubu, nápisy Bad Blue Boys odkazující na jedny z nejdrsnějších a nejhlasitějších fanoušků na světě. To vše je Záhřeb, starší kolegové z jiných médií trefně poznamenali: „Prostě bývalá Jugoslávie.“
O bezpečnost je však postaráno, alespoň když jsme v partě českých novinářů jeli z letiště do hotelu a celou dobu nás bedlivě hlídal a pomáhal nám prodírat se městem policista na motorce. Stylem jízdy občas připomínal závodníka MotoGP.
Plzeň nečeká v Zábřebu nic lehkého, bude se muset popasovat jak s atmosférou, tak s relativně tvrdým trávníkem a také výše popsaným specifickým prostředím.