Článek
„Ta Bohemka mi furt leží v hlavě. Ten druhý gól (Hrubého, který se podle VARu vyhnul viditelnému ofsajdu díky hraní útočníka Baníku Prekopa) mi hlava nebere. Ten gól byl neregulérní, furt nedokážu pochopit, že platil,“ vrátil se k úvodnímu utkání sezony Chaluš.
„V Kodani jsme ale následně ukázali, že když je celý tým pod balonem a poctivě brání, tak je pro jakéhokoli soupeře těžké se nám tam dostat. Jsem rád, že to fungovalo a věřím, že bude zase,“ pokračoval 26letý stoper. Baník v Kodani prohrál gólem v nastavení 0:1, k postupu potřebuje vyhrát o dvě branky.
Je před vámi největší zápas dosavadní kariéry?
Možná ano, přestože jsem už v Liberci i v Malmö nějaké zkušenosti se zápasy evropských pohárů posbíral. Hrál jsem třeba proti rumunskému týmu FCSB, ale bylo to za covidu a oni měli tenkrát snad dvacet pozitivních. S Malmö jsme hráli skupinu Evropské ligy, ale nastoupil jsem jen do dvou zápasů (Braga 1:2 a Union Berlín 0:2). Takže, pokud proti Kodani doma nastoupím, tak by to největší zápas na klubové úrovni asi byl. I tím že přijede rodina.
Rodina byla i v Kodani, že? Jak se jim to utkání líbilo?
Byl tam táta, maminka, brácha (17letý Štěpán hraje za Slavii Praha), přítelkyně i rodina mého nejlepšího kamaráda ze Švédska. Všechny mrzel ten jeden gól, který jsme dostali. Měli ještě větší nervy než já.
Postup přes Kodaň do třetího předkole Konferenční ligy by byl určitě velký úspěch. Jak to vnímá kabina před odvetou?
Nikdo nechce skončit, nepřipouštíme si to. Věřím, že to zvládneme a půjdeme dál. Bylo by úžasné přes ně přejít.
Utkání je vyprodané. Už proti arménskému Urartu (5:1) byla na stadionu skvělá atmosféra. Čekáte ještě bouřlivější?
Očekáváme, že bude skvělá! Když nás ten kotel povzbuzuje, tak je to dokonalé. Věřím, že i ta atmosféra nás požene.
Tým Kodane přicestoval do Ostravy ve středu večer, den před utkáním a na trávě Městského stadionu nebude vůbec trénovat. Jak to máte vy? Vítáte, když si můžete hřiště soupeře „osahat“?
Určitě ano. Zápasy evropského poháru jsou pro mnohé z kluků novinkou, je lepší nasát atmosféru stadionu, na kterém nikdy nebyli. Třeba speciálně v Kodani byla hybridní tráva (umělá i přírodní), je to něco jiného, než jsme zvyklí. Bylo dobré tam jeden trénink absolvovat.
V minulých sezonách jste působil ve švédském Malmö, které od dánské Kodaně dělí jen öresundský most. Dýchlo to na vás, když jste do Kodaně přilétali k prvnímu utkání?
Dýchlo. Přilétali jsme od Malmö a říkali nám, že si můžeme vychutnat i pohled na ten most. Koukal jsem dolů a viděl jsem svůj bývalý apartmán, kde jsem bydlel. I tím, že na ten zápas v Kodani přijeli rodiče mého nejlepšího švédského kamaráda, tak jsem zažíval trochu nostalgii.
Jezdil jste z Malmö do Kodaně často?
Jezdil, jakmile přijela nějaká návštěva, tak jsme tam jeli, bylo to čtyřicet minut vlakem. Nebo když jsem někoho vyzvedával na letišti, i s kamarády jsme tam jezdili. Byl jsem tam poměrně často.
Pojďme k fotbalu. Odveta v Ostravě musí určit postupujícího. Účastnil byste se případného penaltového rozstřelu?
Penalty jsme si samozřejmě zkusili, ale to děláme pravidelně před každým zápasem. Ať hrajeme s kýmkoliv. Ale jo, šel bych, věřil bych si, pokud bych byl určený.
Naposledy proti Hradci Králové jste patřil k nejlepším hráčům na hřišti. Už jste se v Ostravě aklimatizoval?
Snažím se být hodně sebevědomý, byl jsem nejzkušenější v té obranné trojce (Uchenna a Pojezný), což mám rád. Cítím se tu každým dnem lépe a hrozně si užívám hrát před místním publikem, před tou atmosférou, kterou nám fanoušci dělají, když nás povzbuzují. To mi dodává nějaká procenta k tomu výkonu. Hned po zápase se nemohu dočkat dalšího.
Jste přirozeně vůdčí typ, nebo to je tím, že býváte v obranné trojici tím nejzkušenějším hráčem?
Na hřišti se to snažím řídit, ale v kabině jsem zatím klidnější. Před zápasem tolik nemluvím, od toho jsou tam jiní kluci, kteří jsou v Baníku déle. Časem to přijde i v kabině, ale já chci mluvit hlavně na hřišti.
Už jste vstřelil i gól (proti Urartu hlavou v 51. minutě na 2:0). Táhne vás to hodně dopředu?
Jo, takhle to bylo i za trenéra (Luboše) Kozla v Liberci, který měl rád, když jsem mohl vyběhnout dopředu. Liberec ale není tolik sledovaný, takže si mnoho lidí nevšimlo, že jdu útočit. (smích). Ale i tady, když jsme vzadu ve třech a mohu vyběhnout podpořit útok, tak to rád udělám. Ve čtyřce vzadu mám přece jen více obranných povinností, ale když ta možnost je, tak dopředu jdu. Rád dávám góly a podporuju ofenzivu.
V Kodani jste ve čtvrtek hráli ve čtyřech vzadu, v neděli proti Hradci Králové v lize jste byli v obraně tři. Je obtížné přepínat z těch dvou systémů?
Já jsem především rád, že hraju. (smích) Už mám nějaké zkušenosti, nechci říct, že je to jednoduché, ale tohle musím zvládat. Pro mě to problém není.
Ač jste byl hráčem Malmö, minulou sezonu jste celou odehrál v Liberci, proč jste tam nesetrval?
Řešilo se to, ale chtěl jsem si ke konci sezony vzít čas a všechno promyslet, protože jsem cítil, že nebyla špatná. Přemítal jsem nad tím vrátit se zpátky do Malmö, že bych se zase zkusil porvat o tu šanci, nebo jít někam do zahraničí. Zároveň tam byl zájem ze strany Baníku. Naopak od Liberce to bylo takové vlažné. Cítil jsem, že mě chtějí, ale spíše do role takového nějakého nehrajícího kapitána jako v tenisovém Davis Cupu. Že bych byl takový lektor těch mladších. To jsem nechtěl, přece jen nejsem ještě tak starý. Řešilo se toho více a dlouho a pak mi došlo, že největší zájem má Baník. Vypadalo to jako dobrá štace a teď jsem rád, že jsem toho využil.
Bývalé spoluhráče z Liberce ale sledujete, že? Byl jste i v Karviné.
Jo, furt jim fandím, mám tam plno kamarádů. Jsme v denním kontaktu, furt tam s někým řeším nějaké problémy. Můj vztah k Liberci se nezměnil a fandím jim. Tedy kromě zápasů, kdy budeme hrát proti nim.