Krejčí: Slavia měla v Aténách štěstí, trenéři dobře reagovali, rozhodla i kondice. Mandouse dávám za vzor

Měla Slavia v Aténách štěstí?

Svým způsobem musíte mít vždycky štěstí, aby se vám povedl nějaký úspěch. Hlavně po první půli je potřeba si přiznat, že Slavia štěstí měla. Podržel ji brankář Aleš Mandous. Soupeř si vypracoval šance, ale neprosadil se. Řekl bych, že o přestávce trenéři na průběh utkání dobře zareagovali. Druhá půle byla ze strany Slavie lepší, i když v ní šli domácí do vedení. Moc dalších příležitostí už ale neměli.

Co se Slavii povedlo ve druhém poločase změnit?

Měla problémy na krajích. Křídla Panathinaikosu odskakovala do středu hřiště a krajní obránci chodili hodně do útočné fáze, slávisté měli po celý zápas problémy s jejich zachytáváním. Hned na začátku přežila Slavia velkou šanci, v níž střílel Šporar ve skluzu do tyče. Ve druhé půli dal Panathinaikos z podobné situace gól, ale pak už těchto akcí ubylo. Jak už jsem zmínil, trenéři dobře reagovali. Slavia se hlavně zlepšila v kombinaci, víc držela míč a Panathinaikos držela dál od své brány. V závěru využila po dobrém presinku chybu v rozehrávce domácích. Sešívaní se ve druhé půli nebáli hrát, byli odvážnější. Řekl bych, že i kondičně soupeře převýšili. Ukázala se i síla lavičky, Slavia si pomohla i střídáními.

Překvapilo vás, pod jaký tlak se Slavia dostala?

Výsledky Panathinaikosu signalizovaly, že má kvalitní tým, což se potvrdilo. Postup Slavie se zrodil v zápase v Praze, kde se cítil řecký celek ukřivděný po přísné červené kartě. Slavia si vytvořila dobrou výchozí pozici do odvety, v níž se ukázalo, že Panathinaikos je na dobré cestě. Navíc má v zádech takovou podporu. Byl to těžký dvojzápas, ale Slavia postoupila, což je dobře pro ni samu i pro celý český fotbal.

Výborně zachytal brankář Aleš Mandous. Potvrdil, že je momentálně jasnou a oprávněnou jedničkou?

Prokazuje to dlouhodobě. Alešovi fandím, znám ho od žákovských let. Je stejný ročník narození jako můj syn, potkávali jsme na zápasech od žáků, navíc v plzeňském dorostu jsem trénoval jeho bratra, takže znám celou rodinu. Alešovi držím palce, neměl to jednoduché. Všechno si musel odpracovat, je to vzácný příklad pro všechny mladé hráče, že tréninkovou pílí, morálkou a přístupem se vypracoval až do Slavie, kterou svými výkony drží. Navíc se dostal i do reprezentace. Mladým hráčům ho dávám za vzor. Nikdy se nevzdal.

Mandous musel být i trpělivý, na vrchol se dostal později.

Ano, svým příběhem dává vzkaz mladým, aby si věřili. Každý hráč by si měl vždy rozmyslet, do jakého týmu jde. Aleš dlouhodobě prokazuje, že jeho silné stránky jsou rozehrávka nohou a čtení hry. Přestože v Olomouci mu to několikrát nevyšlo a hrubou chybou zavinil gól, ze své cesty neustupuje. Vyplatilo se mu to, vše si odmakal a teď sklízí ovoce.

Pojďme ještě zpátky k odvetě. Jak těžké je pro trenéra připravit mužstvo na takové prostředí a pak se s ním vypořádávat během utkání?

Není to jednoduché, s Plzní jsem zažil něco podobného na Besiktasi. Na metr neslyšíte pokyny. Ale Slavia je momentálně vyspělý tým, který v Evropě hraje dobrou roli. Myslím, že pro hráče je odměna hrát v takovém prostředí. My na stadionu Panathinaikosu hráli s jednadvacítkou proti Řecku, ale to bylo v covidové době. Byli jsme tehdy v bublině a hráli jsme před prázdnými tribunami. Teď jsem to Slavii trochu záviděl, kulisa na Panathinaikosu je skvělá. Hráči si vyzkoušeli, jaké to je. To, že Slavia zápas v takové atmosféře a po takovém průběhu zvládla, ji může posilnit. Pro hráče i trenéry jsou to obrovské zkušenosti.

V posledním předkole Konferenční ligy čeká Slavii polský celek Raków Čenstochová. Věříte, že český tým postoupí?

Zkušenosti z pohárových zápasů hovoří pro Slavii. Raków je určitě soupeř, přes kterého se dá postoupit. Na druhou stranu hraje na špici polské ligy, vyhrál pohár. Polskou ligu trochu sleduji a vidím, že má velmi slušnou úroveň. Slavii nečeká nic jednoduchého. Narazí na soupeře, který bude hladový po úspěchu.