Článek
Baník po vítězství 1:0 podlehl na penalty Kodani 1:2 a v evropském poháru pro tuto sezonu dohrál. „Tu loterii jsme nezvládli. Možná rozhodly jejich větší zkušenosti. Dovolím si tvrdit, že postoupil horší tým. Ukázali jsme proti silnému protivníkovi obrovskou kvalitu na míči, neztráceli jsme lehké balony a Kodaň jsme vlastně do ničeho nepustili,“ soukal ze sebe zklamaný Prekop.
„Měli jsme v plánu hlavně neinkasovat, věděli jsme, že jsme tak silný tým, že dokážeme dát ten gól klidně i v devadesáté minutě, nebo v nastavení, jako naposledy v ligovém kole proti Hradci (1:0). O to pro nás lepší, že gól přišel ještě před koncem prvního poločasu. Měli jsme to skvěle rozehrané, škoda, že jsme nedokázali vstřelit ještě nějaký další,“ pokračoval slovenský útočník.
Penaltového rozstřelu se na rozdíl od Michala Frydrycha už neúčastnil. Zkušený ostravský stoper patřil ke čtyřem domácím fotbalistům, kteří nedokázali dostat balon do branky soupeře. „Možná nás v nich dostihla nějaká nezkušenost, protože zase tolik penalt v lize nekopeme. Máme určené exekutory, někteří z nich už vystřídali, my ostatní, co jsme šli, jsme si věřili. Když budu mluvit za sebe, tak jsem to chtěl dát na jistotu, tak jak to trénuju, bohužel se to zvedlo více, než jsem si přál. A nepovedlo se to hned čtyřem z nás. Dopadlo to takto, ale při penaltě selhali mnohem větší hráči, než jsme my,“ připomněl Frydrych.
Ze statečné bitvy s favoritem si chce odnést především pozitiva. „Jsme zklamaní, smutní, ale na druhou stranu po losu od nás postup asi vůbec nikdo nečekal. Teď víme, že jsme byli nečekaně blízko a že dokážeme hrát i proti takovému soupeři. Porazili jsme tým, který v minulém roce hrál Ligu mistrů, to není málo. Jsem hrdý na náš tým, jak jsme to odjezdili a jaký jsme udělali posun od minulého roku,“ zdůraznil jediný pamětník posledního pohárového vystoupení v sezoně 2010/2011 na soupisce Baníku.
„Šli jsme do toho, že zkusíme Kodaň překvapit, a nebylo daleko k tomu, abychom je vyřadili. I oni toho měli na konci plné zuby, museli střídat hráče, kteří měli křeče. Myslím, že už si budou navždy pamatovat, kde Ostrava leží,“ pousmál se Frydrych.
