Článek
Co se vám honí po bláznivém zápase hlavou?
Jsem hodně naštvaný. Partizan byl v deseti, a my jsme si vypracovali dvoubrankový náskok. Do poločasu jsme měli hodně centrů do šestnáctky, standardek i šancí. Hru jsme měli naprosto pod kontrolou. A po pauze si pak necháme dát za čtvrthodinu tři góly. To vůbec nechápu. Nadávat můžeme jen sami sobě.
Co se po přestávce přihodilo?
Dopustili jsme se zbytečných chyb. Začalo to prvním smolným gólem Partizanu. Hosty nakopl, nás srazil. Tu situaci jsme si měli pohlídat. Také další dvě soupeřovy střely na naši bránu poté skončily v síti. Máme zkušené mužstvo, něco podobného by se nám nemělo stát. Ještěže jsme v závěru aspoň vyrovnali.
Konečný výsledek asi přebíjí vaši radost ze dvou pohárových tref, že?
Z remízy nejsem samozřejmě vůbec nadšený. Ale euforie po mých gólech byla obrovská. Konferenční liga je přece jen něco jiného než domácí nejvyšší soutěž. Slavit branky před plným hledištěm bylo nádherné. Takže je to v mém vnímání takový průměr.
Jak se vám hrálo proti hvězdnému záložníkovi Diabatému?
V prvním poločase jsem ho měl na starosti. Věnovali jsme mu v přípravě hodně pozornosti, a tak se mi ho dařilo uhlídat. Po změně stran se přesunul na druhou stranu hřiště. Trochu jsem si oddechl, ale on byl bohužel u dvou gólů Partizanu.
Pomohlo vám, že vás nechal trenér Svědík v neděli v ligovém utkání se Slavií odpočívat?
Asi ano. Myslím, že mi to v nabitém programu prospělo. Cítil jsem se na hřišti velice dobře.
Jakým týmem byl Partizan Bělehrad v porovnání s Fenerbahce Istanbul a AIK Stockholm, s nimiž jste se v srpnu střetli v kvalifikaci Evropské a Konferenční ligy?
Výkonnostně je někde mezi nimi. Fenerbahce bylo podle mého názoru silnější, AIK pro změnu o něco slabší. A Nice a Kolín nad Rýnem, které máme ve skupině, budou určitě minimálně na úrovni Partizanu. Zřejmě na tom budou ještě o něco líp. Hlavně na venkovních stadionech nás nečeká vůbec nic lehkého.