Článek
Nestalo se. Češi se s Německem na konci června loučili už po skupině. „Nevím, kolik takových turnajů v kariéře ještě zažiju,“ smutnil reprezentační kapitán Tomáš Souček. „Jsem na tým pyšný, ale teď převládá zklamání. I křivda tam je.“
S kolegy měl pifku na nepřesného rumunského sudího Kovácse. Štvalo ho, že se neblýskli na velkém turnaji, který dlouho nebyl a dlouho zase nebude pro našince tak blízko. „Jsem naštvaný i smutný,“ vyprávěl i kouč Ivan Hašek.
Národní tým pod jeho velením předvedl jedno z nejbídnějších vystoupení v historii mistrovství Evropy. Duelem proti Portugalsku kolem božského Ronalda se Češi probránili, ale stejně ho smolným gólem v závěru prohráli 1:2. Proti nováčkovi z Gruzie zase vytrvale bušili a útočili, ale z tlaku vytěžili jen plichtu 1:1. O porážce s Turky už byla řeč. Nastal zmar. Smutek. Deprese.
Zleva Vladimír Coufal a Tomáš Holeš z Česka po druhé inkasované brance v utkání s Tureckem
Moc horších souborů se v Německu nepředstavilo. Přesto Čechy vytrvale podporovaly z tribun tisíce krajanů. Jejich přízeň se nevytrácela, ač procházela těžkými zkouškami. Už před turnajem vedení reprezentace nedůstojně a zbytečně mlžilo při úrazu záložníka Sadílka, jenž si na soustředění v Rakousku ošklivě poranil nohu při jízdě na tříkolce.
A to mužstvu stále nebylo nejhůř. Při zářijovém startu Ligy národů ostudně v Tbilisi vybouchlo 1:4 se starými známými z Gruzie a rozebíral se možný Haškův vyhazov. „Gruzie se nesmí opakovat,“ hořekoval i šéf svazu Petr Fousek. „Trenér má ale platnou smlouvu, skupina je rozehraná a dál otevřená.“
| Čtvrtý titul. A zase jiný |
|---|
| Je počtvrté v řadě šampionem, protože teď je to ve formuli 1 jeho éra. Jenže ač vládne pořád stejné jméno, letos to byl zase jiný triumf. Maxi Verstappenovi patřila první půlka sezony, kdy vyhrál sedm z deseti závodů, v té druhé polovině spíš „minimalizoval“ ztráty. Zvedla se stáj McLaren, která ovládla Pohár konstruktérů, silné bylo i Ferrari, což dává naději, že příští ročník nemusí být pro Verstappena jasnou záležitostí. „Jsem hrdý na čtyři tituly, a i když nebudu mít nejrychlejší auto, dám závodění všechno. Letos jsem dostal spoustu lekcí a hodně se naučil.“ (rob) |
Zdrženlivost se vedení vyplatila. Trenér Hašek přepřáhl, vsadil na plejery z domácí ligy a zažitější rozestavení se čtyřmi obránci. Odměnou pro český tým byl postup do elitní skupiny Ligy národů, návrat důvěry a navrch přijatelný los v kvalifikaci o mistrovství světa.
