Článek
Blíží se Štědrý den a svátky klidu, na jak dlouho vytěsníte fotbal z hlavy?
To nejde... Pořád se hraje, v Anglii i o svátcích a třeba v Itálii je jen krátká přestávka, v dalších zemích se začíná také už v lednu. S klukama jsem stále v kontaktu, nejen že jim popřeji hezké Vánoce, řešíme i fotbal. Jsou napnutí, jestli budou hrát v klubech, a v jaké formě, aby se vešli do závěrečné nominace na evropský šampionát. Žijí tím jako já.
Takže tradiční Vánoce u Šilhavých pro samý fotbal nebudou?
Ty si nenecháme s rodinou ujít. Budou samozřejmě s kaprem, bramborovým salátem a cukrovím, moc rád mám linecké slepované, nebo ořechy s náplní. Maminka, když žila, dělala vánoční koláč. ten byl báječný. Sladké miluju, ale musím se krotit a kompenzovat to pohybem. Určitě nebudu mít na konci roku pět kilo navíc (úsměv).
Už máte připravené dárky a na jaký se těšíte vy?
Dárky mám a já jsem ten nejhezčí dostal postupem na šampionát (směje se).
K Vánocům patří také pohádky a kultovní filmy. Co máte raději?
Jsem spíš pohádkový, takže klasiku, jako jsou S čerty nejsou žerty, a spousta dalších. Z pohádek jsem si odnesl do života i rady. Například: Před nikým se nepovyšuj ani neponižuj. Toho se držím. Samozřejmě si dám i filmovou klasiku, jako třeba Bohouše nebo Pelíšky. Krásné pohádky a filmy mohu vidět pořád, neomrzí ani nezevšední.
Vzpomenete si na nějaký dárek, který vám udělal mimořádnou radost?
Těžko se hledá, protože já mám radost z každého dárku, i z maličkostí. Nikdy nedám najevo, kdyby se mi nelíbil (úsměv). Kdysi mi syn koupil píšťalku a stopky, to bylo originální. V dětství jsem měl radost z autíčka, a hlavně ze sportovních věcí, třeba když jsem dostal první brusle kanady a nemusel si přidělávat na boty ty staré na kličku. Kopačky jsem dostával pravidelně, klasické gumotextilky, starší generace ví, o čem mluvím. Ale teď spíš já rád dělám radost dětem fotbalovými suvenýry nebo třeba podepsanými fotkami hráčů. Je to nádherný pocit, když vidíte, jak jim září oči.
Nebudete chybět na Silvestrovském derby pražských S?
Nebudu. V posledních letech trávíme Silvestr doma s rodinou. Dřív jsme jezdili na hory.
Kdy vám bylo v končícím roce na trenérské lavičce nejhůř, a kdy nejlépe?
Po prohře s Anglií 0:5 ve Wembley jsem se necítil moc dobře, ale ještě hůř mi bylo po porážce 1:2 v Kosovu, protože to byl náš největší konkurent na druhé postupové místo. Hodně jsme si v tu chvíli situaci ztížili, a museli jsme vyhrát v Černé Hoře, což se povedlo 3:0. Nádherné bylo vítězství 2:1 nad Anglií. V tu chvíli jsme udělali důležitý krok na evropský šampionát. Úplně nejlíp bylo nejen mně po vítězství v Plzni nad Kosovem 2:1, kdy jsme si definitivně zajistili postup.
Zmínil jste Wembley, tam se podíváte znovu v rámci základní skupiny šampionátu. Vyvolalo to ve vás nepříjemné vzpomínky na březnový debakl?
Pochopitelně mi to blesklo hlavou. Bezprostředně po losu jsem byl trochu zaskočený, ale pak převládly pozitivní pocity. Jedeme na mistrovství Evropy, tam se sejde čtyřiadvacet nejlepších týmů, mezi nimi už si nelze vybírat. Bereme účast s pokorou a soupeře s respektem.
Těšíte se už teď na vrcholnou fotbalovou událost nadcházejícího roku?
Pochopitelně se moc těším, všichni jsme si to přáli, a vrchol kariéry je to i pro trenéra. Absolvoval jsem už tři šampionáty, pokaždé na pozici asistenta, teď povedu tým poprvé jako hlavní. Cítím velkou odpovědnost.
S jakým přáním půjdete do roku 2020?
Abychom byli všichni zdraví, to bych přál zvlášť hráčům, a samozřejmě aby byli co nejlépe připravení. Určitě se také moc těší a udělají maximum, aby se vešli do nominace. Za realizační tým mohu slíbit, že uděláme pro úspěšné vystoupení vše, co je v našich silách. Rozhodně nepojedeme do Británie s pocitem, že postupem máme splněno. Dalším cílem bude krok dál ze skupiny, i když to bude velice těžké. Uvidíme také, kdo do ní postoupí z Ligy národů. Budeme chtít také na šampionátu udělat co nejlepší dojem.
Trenér Karel Brückner, s nímž jste v reprezentaci spolupracoval, měl svoje vyvolené, a pak ty ostatní. Vy máte raději hodně široký výběr, nebo užší?
Když to má být výběr těch nejlepších, tak jsme s kolegy rádi, když máme z čeho vybírat. Na druhou stranu, když pak doma musíte nechat stejně dobrého hráče, hodně to zvažujete, a trochu vás to i mrzí, ale takový je úděl fotbalového kouče. Vždycky se však snažím být spravedlivý.
