Článek
"Není to ku prospěchu hráčům ani sportu jako takovému, že musíme letět tak daleko, takže za tím bude něco jiného," prohlásil dánský trenér tento týden na tiskové konferenci.
Šéfredaktor dánského fotbalového serveru Tipsbladet Troels Bager Thögersen je přesvědčen, že velký vliv na zisk pořadatelství čtyř zápasů fotbalového mistrovství Evropy měla ázerbájdžánská ropná společnost SOCAR. "Evidentně se jedná o vylepšování pověsti země prostřednictvím sportu. Firma SOCAR je vlastněná státem a od roku 2013 je velkým sponzorem evropské fotbalové unie UEFA," uvedl Thögersen.
Podle nevládních organizací citovaných dánskou rozhlasovou a televizní stanicí DR použila ropná společnost SOCAR 850 milionů dolarů na výstavbu olympijského stadionu v Baku, kde se zápasy ME hrají. Ázerbájdžán doufal, že stadion by mohl být využit na olympijské hry v roce 2016 či 2020, jako kandidát na hostitele olympiády ale země nakonec neuspěla.
Ázerbájdžán ale v posledních letech pořádal množství jiných velkých sportovních a dalších akcí, například Evropské hry v roce 2015, finále Evropské ligy v roce 2019, finále mezinárodní hudební soutěže Eurovize a od roku 2016 také závody formule 1. I díky tomu není z politického hlediska Ázerbájdžán tolik v centru pozornosti, uvádí Flemming Splidsboel, který působí v dánském ústavu mezinárodních studií a je expertem na Kavkaz.
"Je to problematická země, která je trochu přehlížena. Často slyšíme, že Alexandr Lukašenko je posledním diktátorem Evropy. To, bohužel, není. Máme také Vladimira Putina v Rusku a Ilhama Alijeva v Ázerbájdžánu," podotýká Splidsboel. "Je to autoritářská vláda a svým způsobem rodinná dynastie," dodává.
Prezident Ilham Alijev totiž v roce 2003 převzal vládu po svém otci Gejdaru Alijevovi a při všech volbách od té doby byl obviňován z volebních podvodů. Manželku Mehriban Alijevovou učinil viceprezidentkou.
V hodnocení svobody tisku je Ázerbájdžán podle mezinárodní organizace Reportéři bez hranic na 167. místě ze 180 posuzovaných zemí. "Kritici režimu a novináři jsou bezdůvodně zadržováni a posíláni do vězení. Fotbal a UEFA to zlehčuje a nutí nás, abychom na to nehleděli a zapomínali na vězněné novináře a bojovníky za lidská práva," říká Splidsboel.