Článek
Až 8. června poletíte se spoluhráči do Francie, bude to pro vás cesta domů?
Částečně. Jsem tam spoustu let, je to můj druhý domov.
Máte vůbec Česko ještě na prvním místě?
Pořád se cítím Čechem. Když je ale člověk půlku života v cizině, a ještě na jednom místě, hodně si zvykne. Já do Česka přijedu tak dvakrát třikrát do roka.
| Jaroslav Plašil |
|---|
| Narodil se 5. ledna 1982 |
| Pochází z Opočna, působil v Hradci Králové, v sedmnácti odešel do Monaka. Hrál i za Créteil, dva roky ve španělské Pamploně a nyní je už sedm let v Bordeaux, odkud si v sezóně 2013/2014 odskočil na roční hostování do italské Catanie |
| S Monakem byl ve finále Ligy mistrů, s Bordeaux vyhrál Francouzský pohár. |
| V dresu české reprezentace přispěl k bronzu na ME 2004, následně hrál na všech šampionátech. Na kontě má 98 reprezentačních startů. |
Dokonce i během krátkého volna mezi přípravným třídenním kempem a oficiálním zahájením reprezentačního srazu jste se vracel do Bordeaux...
Protože tam byli moji rodiče. Tak jsem se za nimi vypravil. Měl jsem dva dny, bylo to fajn.
Které místo vás první napadne, když se řekne, že jste doma?
U rodičů. Zatím...
Už jste řešil, kde se jednou usadíte?
Ano, ale je to hodně osobní věc, kterou nechci rozebírat. Nicméně Francie je určitě jednou z variant.
Přemýšlíte po čtrnácti letech spíš ve francouzštině?
Asi malinko ano. V češtině se mi slovíčka mnohdy hledají těžko. Zvlášť když přijedu třeba po třech měsících na reprezentační sraz. Pondělí je pak pro mě těžké, ale další dny už jsem v pohodě.
Kdy k tomuto přelomu došlo?
Nevím přesně, po jaké době jsem začal přemýšlet ve francouzštině. Ale když jsem v zemi prakticky celý rok, je pro mě jednodušší se vyjadřovat ve francouzském jazyce než v češtině. Vždyť i knihy čtu prakticky jen ve francouzštině.
Máte problém přepnout jazyky i na hřišti?
Občas se stane, že na spoluhráče v reprezentaci křičím francouzsky. Ale vždycky se rychle opravím.
A ve kterém jazyce na hřišti nadáváte?
Většinou francouzsky. Ale když jsem hodně naštvaný, tak v češtině.
Už vás v Bordeaux berou jako rodilého Francouze?
Francouzi poznají, že nejsem rodilý mluvčí. Říkají, že mluvím dobře, ale ten jejich přízvuk, to se nedá. Jsem tam sice spoustu let, ale člověk se řadu slovíček nenaučil jako rodilý Francouz.
Co máte po čtrnácti letech na Francii nejraději?
Z Bordeaux jsem za pouhých pětačtyřicet minut u oceánu, dvě a půl hodiny mě dělí od krásného lyžování. Kolem jsou nádherné vinice. Francie má prostě všechno. Další krásné oblasti jsou na jihu země.
Kam byste ve Francii vzal návštěvu, kdyby za vámi dorazila?
Rozhodně do Paříže! Je tam strašně moc zajímavých věcí. Město má historii, monumenty. Prostě je to paráda.
Žijete ve vyhlášené vinařské oblasti. Jak velkým milovníkem vína jste?
Víno mám docela rád. Ale že bych se vyloženě do detailů orientoval... Jasně, mám oblíbená vína, ale že bych se vyžíval v nějakých ochutnávkách, to ne. Jak to člověka nechytne od začátku, tak už se do toho asi nikdy nedostane. Ale jeden spoluhráč vínu propadl, kupuje si knihy, pořád je studuje.
Země, v níž tak dlouho žijete, je proslulá i vybraným stolováním.
To mě hodně baví. Dá se to rychle naučit. Jednou jsem na pozvání kamaráda zažil oběd od dvou hodin do sedmi. Ale mezi hlavním chodem a dezertem byla hodinová procházka, aby nám slehlo. Francouzi hodně pijí víno i přes týden k obědu, pak k večeři. Mají to tak nastavené. A místo dezertu mají sýry, což mi vyhovuje.
V Česku dlouhé stolování není zvykem. K čemu se tedy běžně přikláníte?
Přes týden se stravuju většinou rychle, ale o víkendu si dlouhé stolování užívám. A když přijedu k rodičům, je to úplná rychlovka. Ale mně to nevadí.
Existuje z hlediska stolování něco, co by Francouz nikdy neudělal?
Nenalil by colu do vína. Kdybych něco takového udělal, dal bych si facku. Ale nestalo se.
Ve Francii jsou vyhlášené bageterie. Propadl jste jejich kouzlu?
Je těžké jim odolat. Občas zhřeším jako každý. Ale s mírou.
Kterému pokrmu jste přišel nejvíc na chuť?
Když jsem se do Francie stěhoval, vůbec jsem nemusel mořské plody. Ale teď je miluju. V Bordeaux jsem jim propadl, stejně tak vynikajícím rybám. Nemusel jsem ani ústřice, ale dneska je mám moc rád. Zkusil jsem i žáby. A není to špatné. Stehýnko mi chutnalo. Záleží vždycky na kuchaři, na úpravě.
Pustíte se do přípravy mořských plodů někdy i doma?
Ne, to rozhodně ne. Na ty je vždycky lepší zajít do restaurace.
Jezdíte z Bordeaux pravidelně k oceánu?
Docela často. Když máme den a půl volna, vyrážím pravidelně. Není to žádný problém. Tam úplně vypnu.
A do hor na lyže jste už vyrazil?
Ještě jsem nebyl. Nechci riskovat zranění. Nechám si to, až skončím kariéru.
Máte plán, jak dlouho budete ještě hrát?
Ne. Dokud mě bude fotbal bavit a hlava to bude brát, tak není důvod končit.
Platí stejné pravidlo i pro reprezentaci? Nebo po evropském šampionátu tuto kapitolu uzavřete?
To si nechám pro sebe.
Máte jasno, co budete dělat, až jednou fotbalovou kariéru uzavřete?
Cestovat.
A prozradíte váš cestovatelský sen?
Když budu mít čas, můžu jet kamkoliv. Destinací, které chci navštívit, je hodně. Třeba Tahiti. Během sezóny moc času člověk nemá. Když dostaneme volno, tak maximálně na dva dny. A to se člověk daleko nedostane.
