Článek
Východ Ukrajiny je už mnoho měsíců ve válečném stavu. Neměl jste myšlenky na odchod ze země za jiným angažmá?
Vůbec. V Dněpru je klid, máme se dobře, příliv proruských separatistů tady nehrozí. Oblast drží gubernátor Ihor Kolomojskij. Jde o třetího nejbohatšího muže Ukrajiny, který má vlastní armádu a současně je prezidentem klubu. On je zárukou bezpečí. Navíc v městě je drtivá většina lidí nakloněných Ukrajině, nikdo není pro Rusko.
Přitom se ale v městě mluví ruštinou.
To je fakt. Jde o určitou zvláštnost. Ale vážně jsou všichni pro zachování Ukrajiny.
Vážně nemáte žádné obavy s ohledem na fakt, jak blízko se boje odehrávají?
Je pravda, že dvě stě kilometrů není velká vzdálenost. Člověk situaci vnímá. Konflikt běží v televizi, v novinách, všude se pořád rozebírá. Snažím se zprávám vyhnout, ale vlastně je to nemožné. Vím, že v Doněcku je situace hodně špatná.
Je válečný konflikt na východě Ukrajiny denním tématem rovněž v šatně?
Hlavním námětem debat je fotbal. Ale hodně kluků v našem mužstvu je z Doněcku. Měli tam byty či domy, v nichž teď žijí separatisté. Ale spoluhráči už většinou poslali rodiny z postižené oblasti pryč. Mnozí už ani byty nemají, protože je zasáhly bomby.
Co říká při současné situaci na vaše ukrajinské angažmá rodina?
Úplně nadšená není, ale dokud bude v Dněpru vše normální, zůstanu. Kdyby se situace vyostřila, sbalil bych se a odletěl. Složitější situace by nastala, pokud by uzavřeli vzdušný prostor. Pak bych musel autem. Ale zatím se cítím bezpečně, rozhodně nemám sbalené kufry.
Neotřásl vámi ani okamžik, kdy bylo sestřeleno malajsijské civilní letadlo s téměř třemi sty cestujícími?
Samozřejmě že něco takového se hodně řešilo. My létáme na každý zápas po Ukrajině. Někdo se bojí víc, a pak pochopitelně cestování prožívá intenzivněji. Ale snažíme se řešit jen fotbal, což je určitá obrana.
Dotýká se vás situace také z fotbalového hlediska?
Zápasy ukrajinské ligy hrajeme na domácím stadiónu, ale utkání Evropské ligy musíme odehrát v Kyjevě. Nikdo neví, proč UEFA takhle rozhodla. V Dněpru je vážně klid. Každopádně jsme rádi, že Evropskou ligu máme a až do prosince budeme hrát pravidelně dva zápasy v týdnu, tudíž nebude čas na nic jiného než fotbal.
Jak moc válka ovlivňuje ukrajinskou ligu?
Šest týmů nemůže hrát na domácích stadiónech, což je špatné. Třeba zrovna v Doněcku je krásná aréna, ale viděl jsem, že část už poničila bomba. Není sice zničená úplně, ale zásah je znatelný. Nicméně soutěž běží normálně. Kdyby se situace vyhrotila, liga by se přerušila.
Můžete přiblížit náladu a atmosféru na stadiónech?
Právě kvůli válce byl zájem, aby se liga hrála a lidé měli alespoň chvíli jiné myšlenky. Musím říct, že atmosféra je při zápasech dobrá. Celkově jsou k sobě lidé přívětiví, pomáhají si.
Někteří zahraniční hráči Doněcku se odmítli po startu letní přípravy na Ukrajinu vrátit. U vás takové problémy nebyly?
Máme v kádru Brazilce i Argentince, ale nikdo z nich neměl s návratem do Dněpru problém. Klukům z Doněcku se nedivím, že nechtěli zpět. V jejich městě se střílelo a pořád střílí. Aktuálně žijí v Kyjevě, který je bezpečný.
Jak vidí situaci vaši přátelé žijící v Dněpropetrovsku?
Ukrajinci jsou obrovští nacionalisté, takže pochopitelně konflikt prožívají hodně citlivě. A bojí se situace, kdy by vypukla válka, protože by zřejmě dostali povolávací rozkaz do armády.
Aktuálně by mělo na Ukrajině vládnout příměří.
Vím, že se v českých novinách takové zprávy objevily. Ale podle informací přímo z Ukrajiny je skutečný konec konfliktu ještě daleko. Hlavně doufám, že se to nerozšíří mezi více zemí a nevznikne z toho nějaká velká válka.