Článek
František Rajtoral o střídání
Odehrál jste závěrečných pět minut v utkání proti Řecku. Je to splněný sen, že jste nastoupil na šampionátu?
Pro mne byl sen už to, abych se dostal do národního mužstva, což se mi podařilo. A že jsem v týmu na šampionátu a dokonce jsem nastoupil, byť na pár minut, to je skvělé. Věřím, že startů budu mít víc.
Byl jste nervózní, když vás poslal trenér Bílek do závěru, v němž mužstvo bránilo jednogólové vedení?
Ani ne. Hlavně jsem si říkal, abych nic nezkazil a hlavně jsme vedení udrželi. Určitě mi svým způsobem pomohly zkušenosti ze zápasů Ligy mistrů. Když nastupujete proti Barceloně nebo AC Milán, pak vás ani takový zápas na mistrovství Evropy nezaskočí a neroztřesou se vám kolena. Když jsem býval mladší, cítil jsem nervozitu, teď už ne.
Šel jste na trávník s defenzivními úkoly?
Řekové vsadili všechno na útok, nakopávali míče do naší šestnáctky, takže to bylo hodně o defenzivě. Na druhou stranu se nabízela možnost zaútočit do otevřené obrany. Tolik času, abych něco ukázal, jsem zase na hřišti neměl.
Hrál jste na pravé straně středové řady. Byla to pro vás velká změna?
Dřív jsem hrával na pravém kraji zálohy. Až později jsem se přeškolil na pravého obránce. Nic dramatického to nebylo. Velký rozdíl to pro mne není. Jako záložník tolik nebráním.
Při střídání došlo ke zmatkům, kdy místo Jiráčka byl střídán Kolář. Vnímal jste to?
Na takové úrovni by se takové zmatky stávat neměly. Na druhou stranu jsme získali nějaké sekundy a hlavně bylo dobře, že se na tabuli neobjevila jednička Petra Čecha nebo některý ze stoperů. To by byl průšvih. Docela jsem si oddechl, že jdu za záložníka a ne do brány. Ale kdyby mi trenér řekl, že mám jít chytat, tak bych šel. Nevybírám si.
Museli jste řešit na hřišti, že odešel jiný záložník?
Ani ne. Hrají na podobných postech. Petr Jiráček se jen posunul do středu místo Dana Koláře a já si stoupl na pravý kraj zálohy. Nic se nestalo. Ostatní kluci to ani nepostřehli, že měl být střídaný někdo jiný. Jen trenér Bílek se pochopitelně zlobil, že byl střídán jiný hráč. Ani se mu nedivím.
Daniel Kolář byl překvapený, že jde ze hry, když nastoupil až ve druhé půli?
Nebyl čas o tom přemýšlet. Viděl svoje číslo, tak šel. Až později si z toho dělal legraci.
Jak prožíváte zápasy na lavičce?
Je to adrenalin, pochopitelně.
Udržujete se nějak v provozní teplotě, kdyby na vás trenér ukázal?
V tom není problém, protože je čas se rozběhat. V provozní teplotě jsem při utkání pořád.
S Theodorem Gebre Selassiem jste vlastně konkurenti na pozici pravého obránce. Jak spolu vycházíte?
Naprosto v pohodě, žádná rivalita neexistuje. Jsme tady jako tým a Theo hraje výborně, fandím mu.
Bylo by komplikací, kdy by nemohl hrát Rosický?
To v každém případě. Jeho přítomnost na hřišti je znát. Sám říkal, že hrál pětadvacet minut s Řeky na jedné noze. Takže je lepší, když bude na hřišti na jedné noze než vůbec. Všichni věříme, že bude moci nastoupit.
Budou podle vás pod větším Poláci nebo český tým?
Podle mne Poláci. Hrají doma, budou mít obrovskou podporu fanoušků a vyřazení by pro ně bylo větší zklamání než pro nás.
Jak velkou výhodou je pro domácí, že jejich osu tvoří trojice hráčů z Dortmundu Piszczek, Blaszczikowski, Lewandowski?
Určitá výhoda to je, my také těžíme z toho, že jsme z Plzně sehraní. Ale soustředit se jen na ty tři by byl šílený nesmysl. To je jako bychom v utkání s Barcelonou hlídali jen Messiho a mysleli si, že nikdo jiný nám gól dát nemůže.
Bylo by dobré vědět v průběhu utkání s Polskem, jak se vyvíjí duel Rusů s Řeky?
Ani ne. Možná až v samém závěru, aby to ale bylo pozitivní. V průběhu zápasu je to důležitá informace pro trenéra. Na něm pak záleží, jestli a kdy ji pustí dál.
Sledujete ostatní skupiny?
Pochopitelně, naposledy mě zaujal zápas Němců s Nizozemskem. Silný nizozemský tým jede domů, dal jeden gól a neuhrál zatím ani bod. To je velké překvapení. Na těchto turnajích je zajímavé, že nahoru může vyletět outsider, s nímž nikdo nepočítá.
