Španělsko - Itálie 4:0Španělsko uštědřilo ve finále squadře debakl, titul obhájilo a završilo zlatý hattrick

Na unylý a pramálo záživný fotbal, který Španělé v průběhu šampionátu předváděli a jenž výstižně charakterizoval kouč londýnského Arsenalu Arséne Wenger, podle něhož ztratilo kombinační pojetí obhájců evropského zlata původní poslání a smysl, dalo finále zapomenout. A hned od samého úvodu, neboť Del Bosqueho tým chtěl najednou hrát, útočit a dávat góly.

Sergio Ramos to dvěma střeleckými pokusy v prvních deseti minutách naznačil, Xavi ránou mířící těsně nad břevno potvrdil, šestadvacetiletý legionář ve službách Manchesteru City Silva stvrdil. Fábregas totiž dostal od Iniesty ideální přihrávku do běhu, ještě báječněji poslal centr do Buffonovy šestnáctky a nekrytý Silva otevřel hlavou skóre.

Rychlá branka samozřejmě fotbalu a finále prospěla, neboť zaskočeným a jen pomalu se probírajícím Italům nezbývalo, než zkusit odpovědět. A mohlo se jim to povést hodně rychle, protože si vynutili hned několik standardních situací, přičemž po jedné z nich vytahoval španělský gólman Casillas míč konečky prstů. A ve 27. min. podržel svůj tým zase, neboť centr hledající Balotelliho rovněž vyboxoval.

Squadra po váhavém úvodu, kdy se nechala zatlačit do defenzivy a za pasivitu byla ztrestána, postupně přidávala, s přibývajícími minutami měla míč častěji pod kontrolou, i před šestnáctku Španělů se nastěhovala, jenže obranným valem soupeře hledala cestu k bráně Casillase marně. A když to Cassano ve 32. min. zkusil s tvrdou ránou zdálky, nenechal se španělský gólman překvapit.

To Italové se nechali zaskočit znovu. A opět to skončilo smrtícím úderem. Obránce Alba se dostal ještě na vlastní polovině k míči, předal ho Xavimu, aby sám přesprintoval půlku hřiště a dostal přihrávku za překvapenou obranu squadry v pravý čas. Proti jeho střele levačkou neměl ani tak zkušený gólman, jakým Buffon je, sebemenší nárok.

Nic jiného než sázka na ofenzivu a riziko za této konstelace Italům nezbývalo, jenže zvrátit vývoj finále jim nebylo souzeno. Zvláště když náhradník Di Natale už po dvou minutách na hřišti ve velké šanci hlavou bránu přestřelil, aby za další čtyři minuty ztroskotal přímo na Casillasovi. Španělské beky sice  kanonýr Udine přelstil, ale na gólmanovi ztroskotal.

A to přitom všechno pořád za stavu 0:2, neboť tři příležitosti Fábregase následující v rychlém sledu gólem neskončily a jasnou penaltu za ruku Bonucciho portugalský sudí Proenca také neodpískal.

Naděje Italů na zvrat i tak zemřely, neboť střídající Motta si už po čtyřech minutách na trávníku natáhl sval a musel odstoupit. A pokusit se jen v deseti otočit duel se Španělskem hrajícím v pohodě, klidu a absolutním nadhledem, to by v nedělní  kyjevské noci nesvedlo žádné mužstvo světa. Zdecimovaná a zlomená squadra už vůbec ne. Sedm minut před koncem finále se naopak její hořký úděl naplnil, neboť Torres třetím gólem ve třetím velkém finále jejich zkázu načal, aby ji střídající Mata po minutě na hřišti dokonal.

Španělé tak zarovnali sérii soutěžních zápasů bez prohry na dvacet v řadě a završili zlatý hattrick, který se ještě nikdy nikomu ve fotbalové historii nepovedl. K titulu mistrů Evropy 2008 a mistrů světa 2010 přidali zlato i z letošního evropského šampionátu. Mimochodem třetí v historii, neboť poprvé se mistry Evropy stali již  na druhém ME v roce 1964.