Článek
Bere je jako jedinečný zážitek. „Když jsem dřív koukal na televizi na reprezentaci, vůbec mě nenapadlo, že bych se do ní někdy dostal, teď jsem u toho - v baráži, o kterou jsme celou kvalifikaci usilovali,“ pokračuje fotbalista, který v národním týmu debutoval teprve loni.
Na sraz dorazil později než většina ostatních. Klubové povinnosti mu velely zdržet se ve Středomoří, aby pomohl klubu v honičce za předními příčkami. Jeho mužstvo, Anorthosis Famagusta, je v kyperské lize zatím čtvrté. Níže, než se čekalo. Jeho gólem ale v pondělí porazilo Ermis. „Snad už se to obrací. Doteď se nám doma vůbec nedařilo, ze tří zápasů jen dva body, líp jsme hráli venku,“ připomíná Rezek, plzeňský host v kyperské lize zatím pro tuto sezónu.
Nadšen je ale takřka ze všeho, co ho i ve společnosti přítelkyně Mirjam na ostrově potkává. Parťákem mu je též slovenský brankář Matúš Kozáčik, který v minulosti chytal za Spartu a Slavii. „Delšímu angažmá bych se nebránil, jsem tam spokojen,“ libuje si.
Na Kypru mu chutná. Většinou
I tamní kuchyně ho oslovila. Alespoň zčásti. „Hlavně mořské potvory.“ Ale některé kulinářské výtvory ho poněkud zaskočily. „Spoluhráči jednou na večeři objednali docela drahé jídlo. Byl jsem zvědav na místní specialitu a přinesli nakonec takové malé ptáčky. Vypadá to jako vrabčák. Sice oškubaný, ale i s hlavičkama, smažený ptáčky fakt nemusím. Je mi jich hrozně líto,“ říká fotbalista klubu, který sídlí už léta v Larnace, ač má v názvu název jiného města - Famagusta.
Alespoň se do něj vyrazil podívat. „Může se tam jen s vízem, ale některá místa se nesmějí ani fotit, zkusil jsem to a hned po mě šli,“ naráží na místní poměry ostrova se striktně oddělenou tureckou částí.
Zeměpisně ho ale teď více zajímá Černá Hora. „Tam jsem ještě nebyl. Z bývalé Jugoslávie jsem navštívil Chorvatsko, chystám se do Bělehradu za spoluhráčem, zve mě tam. Ale Černá Hora? Bohužel. Zatím jsem byl jen na Bílé hoře,“ připomíná s úsměvem pražskou část.
Vlastně nedaleko od ní na Letné začne barážové dvojutkání. Odvetu uvidí Podgorica a tamní ohnivé publikum, od něhož lze čekat peklo. „Díval jsem se na internet, abych věděl, co nás tam čeká, bude to tam asi opravdu bouřlivé,“ usuzuje Rezek, ale neleká se. Zažívá to takřka v každém ligovém kole. „Atmosféra při zápasech na Kypru, to je pro mě velké překvapení,“ podotýká.
Penalta se Skoty? Takovým situacím se nevyhnete
I fotbalově zažívá vcelku vydařené údobí, dává góly v klubu i v národním týmu. „Vše to začalo už minulou sezónu v Plzni,“ ohlíží se za mistrovským tažením Západočechů. „A možná to přišlo s věkem, už nejsem tak hektický jako dřív.“
K baráži pomohl ve zlomových chvílích ve Skotsku. O penaltě, z níž Kadlec zajistil cennou remízu, ale stále slýchá, že byla za nafilmovaný faul. „Když se bude v poslední minutě stejná situace opakovat s Černou Horou, tak už si dám před obránce tělo a nahraju míč někomu před prázdnou bránu,“ reaguje s úsměvem s odstupem času na narážky o ´leteckém´ představení. „Podobným situacím se ale ve fotbale nevyhnete. Cítil jsem kontakt, trochu jsem tomu i přidal. Jsou to zlomky vteřiny, v nichž se musíte rozhodnout,“ líčí dále.
Neodvažuje se odhadovat, jestli v pátek bude v základní Bílkově jedenáctce. „To pravdu netuším“ tvrdí. A postupové šance? „Nesmíme nic podcenit, řeči o tom, kdo je favoritem, jsou na nic, uvidí se na hřišti, je to padesát na padesát,“ kalkuluje obezřetně.
