Rusko - Česko 4:1Minuty hrůzy přivály konec. Ruský útočný uragán český tým při šampionátové premiéře úplně zdeptal

Stačil první nebezpečný výpad Rusů a bylo zle. A dokonce už po čtvrthodině! Jejich útočná síla zaúřadovala, ofenzivní hrozba, kterou avizovali, se naplnila, strojově přesná kombinace hraná skoro na slepo českou obranu rozložila.

Přitom v úvodu nic nenasvědčovalo, že by měl nějaký rudý uragán zadout a přinést do Vratislavi půlhodinu hrůzy. Deset minut se dokonce hrálo v opačném gardu, neboť český celek se nastěhoval na  soupeřovu polovinu. A kdyby jen to - Rusy k ničemu nepouštěl a sám se snažil rozplést cestu k  bráně Malafejeva a jejímu ohrožení. Hlavičkujícímu Hubníkovi, jenž dostal v sestavě před Limberským, se to málem povedlo, protože ruská stoperská dvojice jistotou zrovna neoplývala.

Jenže šlo o klam. Zcestný a šalebný, protože po čtvrthodině přišla první rychlá akce Rusů  tažená Zyrjanovem a bylo zle. Keržakov sice hlavičkoval jen do tyče, jenže  jedenadvacetiletý Dzagojev procpal odražený balón za Čechova záda. Čtyři minuty nato autor gólu, který mimochodem vstřelil branku v Evropské lize i Spartě, ve vyložené šanci sice bránu přestřelil, ale co to bylo platné, když pohroma visela ve vzduchu.

Rychlá ruská kombinace rozebrala českou obranu podruhé. Petrohradská spolupráce totiž zafungovala perfektně, takže Širokov po přihrávce Aršavina s přehledem přehodil vybíhajícího Čecha.

Prohrávat už po pětadvaceti minutách 0:2 znamenalo malér. A velký, protože každá další ruská akce představovala nebezpečí, zatímco pokusy českého týmu zareagovat, soupeři odpovědět a výsledek zkorigovat, neměly nárok. Advocaatovi svěřenci byli ve středu hřiště pohyblivější, důraznější a v kombinaci přesnější i nápaditější, takže většinu míčů měli pod kontrolou.  A když už se náznak nějaké české útočné akce přece jen rodil, končil hned v zárodku, neboť někdy Baroš a jindy Rezek zůstávali vpředu až příliš osamoceni.

Až po přestávce našel Bílkův tým cestu, jak se do zápasu vrátit. Plašilovou českou uličkou, která přelstila ruskou ofsajdovou past, takže Pilař mohl obejít i gólmana a dát sobě i spoluhráčům novou naději.

A ta žila, přestože se Rusové po inkasovaném úderu zvedli a hned několikrát nebezpečně zaútočili, jenže obávaný Keržakov neměl střelecký den a hned ve třech slibných příležitostech selhal. I proto ho nakonec holandský trenérský mág Advocaat bez smilování vystřídal a vsadil na Pavljučenka.

Musel zareagovat, protože cítil, že se ruská suverenita vytrácí, neboť třeba při střele Rosického měl Malafajev moc a moc problémů.

Zkušený kouč zareagoval samo sebou přímo skvostně, protože další čtyři pro Čechy hrůzné minuty  zápas definitivně rozhodly. Nejprve přidal střelecky  disponovaný Dzagojev branku jistoty, osm minut před koncem protančil právě Pavljučenko celou českou obranou, vyškolil Hubníka a dílo zkázy dokonal. Čech neměl proti jeho přesně mířené střele sebemenší nárok, takže pohroma byla dovršena.