Bezpohlavní a impotentní fotbal! Facky dostaneme ještě dvě, předpovídá Šíp a nešetří kritikou

Sedmašedesátiletý Šíp si zahajovací duel nenechal ujít, společně se synem jej naživo sledoval z hlediště arény ve Vratislavi. „Jednou jsem si zakřičel, zbytek jsem jenom seděl, mlčel a kroutil hlavou," říkal pak v sobotu dopoledne v České televizi během diskuzního pořadu Studio Vratislav, kterého se zúčastnili i Jakub Dovalil, člen Bílkova realizačního týmu, a Luděk zelenka, bývalý útočník a nyní televizní expert.

„Tak, jak pan Dovalil říká, že Rusové potvrdili svoji kvalitu, já bych řekl, že naši potvrdili svoji nekvalitu. My, kteří fotbal sledujeme, o ní samozřejmě dlouhodobě víme. Je neléčená a nebylo možné čekat cokoli jiného," neuchyloval se Šíp k běžným frázím.

„Všechno před Eurem hrálo pro nás, takhle výbornou startovací pozici jsme neměli už dlouho. Lehká skupina, navíc hraná v Polsku, kde nám i místní fandí. Proti Rusům dokonce tuplovaně. Atmosféra na stadiónu, kterou vytvořili i čeští fanoušci, byla úžasná. To, že postupně chladla a chladla, až patnáct minut před koncem začali úžasní fandové skandovat ´Bílek ven!´, bylo jen tím, co viděli na hřišti," rozumí frustraci českých příznivců.

„Vzpomenete si na mě, když říkám, že takovéto facky dostaneme ještě dvě. Systém a styl, jakým se náš nároďák v současné době prezentuje, je bezpohlavní a impotentní fotbal. Hrajeme na to, jak dlouho udržíme míč. To je barcelonský syndrom. Jenže nikdo už neví, že Barcelona chvíli drží míč a pak jsou tam hráči jako Iniesta a Messi, kteří jej přes třicet metrů dostanou do šestnáctky. A tam už operují útočníci, kterým míč neodskakuje, a dávají góly."

Známého baviče svým výkonem alespoň částečné nezklamal pravý obránce Gebre Selassie, líto mu pak bylo kapitána Rosického. „Toho jsem litoval. Sleduju mnoho zápasů Arsenalu a vidím, s kým si to tam umí dát. Tady si to nemá dát s nikým. Tým je poskládaný špatně. Teď už stoprocentně víme, kolik máme horších hráčů. Stopeři Hubník s Kadlecem? Absolutně děraví, k brance pouštějí každého a bojí se Pavljučenkovi odkopnout balón, aby proboha nebyla desítka, když jsou ve vápně. Takhle se fotbal v Evropě opravdu nehraje," rozčiloval se Šíp, kterého rovněž zarazilo, že někteří jedince odcházeli s přibývajícími minutami i po fyzické stránce.

„Byli tam i tací. Plašil, nevím kolik minut před koncem, evidentně nemohl. Myslel jsem si, že ho (trenér Bílek) vystřídá a nevystřídal ho. Metr od něho šel míč a on se k němu vůbec nepohnul," kroutil hlavou.

„Milan Baroš dva roky v nároďáku nic nezahrál a pořád je chráněnej, nikdo ho nesmí ani kritizovat. Fotbalový národ se nebude zlobit, když kterýkoliv jiný mladý kluk uhraje v útoku to, co Milan Baroš. Protože je mladý a perspektivní. Milan Baroš už má to nejlepší za sebou a my všichni víme, že nic lepšího se u něj nedostaví. Ať mu pověsej medaili na krk, poděkujou a zkoušej mladý kluky jako jsou Pekhart a Necid."

A Šípově kritice neunikl ani trenér Michal Bílek. „Koučink během zápasu je kapitola sama pro sebe. Jestliže my po poločase prohráváme 0:2 a trenér reaguje tím způsobem, že na hřiště pošle Hübschmana, prakticky pátého beka, tak to vypadá, jako bychom 2:0 vedli a budeme bránit výsledek. Naši trenéři na vývoj hry reagovali nevhodně. Koučink pana Advocaata a našich trenérů byl jako nebe a dudy. Advocaat nás měl perfektně přečtené a položím hlavu na špalek, že ruské akce byly předem vymyšlené."

Jak tedy z nastalé situace ven, aby už po úterním zápase s Řeckem neměla reprezentace čtvrtfinálovou bránou zavřenou? „Beznadějné to samozřejmě není nikdy. Jediná naděje tkví v razantní změně šesti hráčů. Jinak ty facky dostaneme. Ať si to tady pan Dovalil na kousek papíru napíše. Musí přijít minimálně šest změn. Stoperskou dvojici nechat sedět, místo nich Hübschman se Suchým. Na pravou zálohu bych poslal Rajtorala, dopředu Pekharta nebo Necida. A místo unaveného Plašila bych se nebál poslat mladého Daridu," radí Šíp.