Článek
Byl to paradox. Po úvodním vystoupení na šampionátu v Polsku a na Ukrajině, v němž zoufalé Česko podlehlo Rusku, fanoušci útočníka při střídání vypískali. „Milan si pískot nezasloužil,“ zlobil se na diváky brankář Petr Čech.
Ještě větší překvapení však přichystali fanoušci zkušenému útočníkovi v úterý. Baroše totiž vypískali už při nástupu k rozcvičení před bitvou s Řeckem. Stejnou reakci pak musel vytrpět trenér Michal Bílek. „Zkazilo mi to náladu. Reakce publika nemá dobrý dopad na tým, nedává nám jistotu,“ mračil se záložník Tomáš Hübschman. „Nechápu, kdo příznivce tak nakazil, že pískají už před zápasem,“ krčil rameny obránce Michal Kadlec. „Fakt super pro sebevědomí,“ posteskl si s notnou dávkou ironie obránce David Limberský.
Reakce českého publika už zaujala i v zahraničí. „Němečtí novináři se mě opakovaně ptali, co to znamená. Nevím, co odpovědět. Pro ně je nepředstavitelné, že by jejich fanoušci pískali na vlastní tým,“ vyprávěl Kadlec. „Irové v prvním zápase prohráli a lidé jim zpívali hymnu. My jsme holt takový divný národ,“ posteskl si obránce Tomáš Sivok.
Milan týmu pomáhá, říká Sivok
Čím Baroš tak dráždí? Prohřešky mimo hřiště by mu fanoušci zřejmě odpustili, jenže útočníkovi se v systému trenéra Michala Bílka s jedním klasickým hrotem hraje složitě. Jeho úloha střílet branky je potlačena. „Lidé nechápou, že jeho role v nynějším týmu je jiná, než když měl kolem sebe Nedvěda, Poborského či Kollera,“ upozornil Sivok. „Milan týmu strašně pomáhá. Spoustu míčů podrží, sklepne, otevře prostor pro hráče ze stran. Proti Řecku se nedostal do zakončení, ale naváže na sebe jednoho dva hráče, vytvoří prostor pro další kluky. Přesně z takových situací jsme dali dva góly. Doufám, že to lidí pochopí, změní názor a nebudou mu jen nadávat a pískat,“ vzkázal fanouškům Hübschman.
Kouč Michal Bílek je ve stejné pozici. „Už jsem si zvykl, že mě mají fanoušci ve škatulce neoblíbený trenér, což mě mrzí, ale naučil jsem s tím žít,“ prohlásil šéf české lavičky. „Mnohem víc mě mrzí, že lidé pískají na Milana. Vždyť si zaslouží úctu,“ zlobil se Bílek, jenž už před měsíci připustil, že útočník uvažuje o ukončení reprezentační kariéry.
Barošovi dochází trpělivost
Je jasné, že dané útoky jej v rozhodnutí jen utvrzují. „Už mu dochází trpělivost. Doufám, že bude silný a zůstane s námi,“ naznačil Hübschman jasně, jakým směrem se ubírají úvahy druhého nejproduktivnějšího střelce české historie. I proto se spoluhráči snaží Baroše povzbudit. „Bydlím s Milanem na pokoji. Pískot ho mrzí. Nezbývá, než si ze všeho dělat legraci. Je za roky v reprezentaci osekaný od útoků bulvárního tisku. Má velkou trpělivost. Měl bych pochopení, pokud by skončil. Reagoval bych na jeho místě stejně,“ přemítal Sivok.
Jdeme všichni sborem...
Proč i přes hromadný nesouhlas vůči chování fanoušků k dvěma členům kádru chodí hráči po zápase fanouškům děkovat? „Bereme to tak, jako by pískali na celý tým,“ prohlásil Kadlec. „Buď by měli pískat na všechny nebo na nikoho. Milan je naštěstí psychicky strašně silný,“ vyprávěl Limberský. Bez děkovačky však hráči stadión opouštět nehodlají. „Nemyslíme, že jde o reakci všech. Jen o pár jedinců. A protože je to móda, ostatní se přidají. V duchu hesla jdeme všichni sborem, za tím jedním volem,“ prohlásil Limberský. „Nepochybně jde jen o pár lidí, kteří strhnou ostatní. Nesouhlas jsme dali najevo, když jsme kroutili hlavami. Po zápase s Řeky jsme šli s fanoušky slavit, ale už to není to pravé,“ přiznal Theodor Gebre Selassie.
Co by stav změnilo? „Snad kdyby dal tři góly Polákům,“ usmál se Limberský. „Ale vážně. Vezměte si jeho bilanci v reprezentaci! Ten kluk zaslouží respekt, nikoliv pískot. Prostě česká mentalita. Co divák, to trenér. Absolutně nechápu, že pískají ještě před zápasem,“ zlobil se zadák patřící do kádru Plzně.
