Ještě není konec, hlásí po debaklu klokan Dostál. Porážka ho mrzí i kvůli fanouškům

Bodö (od našeho zpravodaje) - I přes nepříznivý vývoj ale nehodlá boj o postup předčastně vzdávat. „Ještě není konec," vzkazuje lídrovi norské ligy, který za týden přijede do Prahy hájit tříbrankový náskok.

Bodö na vás nastoupilo ve velkém stylu, skvěle kombinovalo a drželo míč. Čekali jste přesně tohle?

Ano, narazili jsme na vynikajícího soupeře, který na nás byl velice dobře připravený. Ale jsem přesvědčený, že my na ně taky. První poločas opticky vypadal, že nás Bodö přehrávalo, asi to tak i bylo. I když do nějakých tutovek jsme je nepouštěli, naopak jsme šli sami na bránu.

Pak ale přišel závěr prvního dějství a první branka domácích.

Je naše hloupost, že si necháme dát minutu a půl před koncem poločasu gól. Ale zápas byl dál hratelný, bohužel jsme krátce po pauze inkasovali druhou branku z našeho výkopu.

Ještě více ale asi zamrzí poslední gól, který jste inkasovali na konci druhého poločasu...

Trenér nám asi stopadesátkrát opakoval, že je nutné, abychom zápas udrželi ve hře. My to nesplnili. Nechali jsme si dát gól v nastavení, což byla naše největší chyba. Dotahovat dva nebo tři nula je velký rozdíl. Ale ještě není konec.

Nejen pro vás šlo o premiéru v pohárech. Myslíte, že utkání mohla ovlivnit určitá nervozita?

Nevím, možné to je. Ale asi bych to spojil s taktickou vyspělostí soupeře. Možná šlo spíše o naší zbrklost, než vyloženou nervozitu. Spoustu balonů jsme odevzdali zbytečně hned po zisku. Na vzniklé situace jsme nereagovali správně. Přitom když jsme balon podrželi, se soupeřem se dalo hrát. Všichni cítíme, že Bodö je kvalitnější do ofenzivy než do defenzivy, ale v první půli jsme ho prověřili málo. To právě plynulo z rychlých ztrát po našich ziscích.

Vytvořili jste si ale i tak několik velmi nadějných brankových příležitostí, hlavně ve druhém dějství...

Často se opakuje, že neproměnit takové šance je podobné, jako když někdo na druhé straně zaviní gól. Šance, po nichž jsme toužili, jsme si vypracovali. Proti tak silným soupeřům, jako je Bodö, nebo pak v lize proti pražská S a Plzeň, je potřeba podobné situace využít. Jinak nemůžete uspět. Myslím, že to byla druhá věc, určující dílčí průběh dvojzápasu, hned po tom inkasovaném gólu v nastavení druhé půle.

Nedělalo vám problém vyrovnat se s tím, že se hrálo na umělé trávě?

To ne, na to bych nic nesváděl. Přestože umělka může byt jiná, než jakou máme my, tohle mi vůbec nevadí. Jediné, co mě hodně mrzí je, že jsem v první půli dvakrát podklouzl při napadání soupeře. Ale to bylo spíš spojené s tím, že na to nejsem zvyklý, ne že by nám umělka podrážela nohy. Vždyť na ní trénujeme každou zimu a hrajeme mraky zápasů. Dneska nás neporazila umělka.

Čeká vás další anglický týden. Máte informace, jak bude probíhat, jestli například k dojde hráčské rotaci, nebo se nějak změní příprava?

To úplně netuším. Máme samozřejmě týdenní plán, ve kterém jsou do příští neděle zahrnuté tři zápasy. Ale jak budou trenéři rozvrhovat sily, respektive reagovat, se teprve dozvíme. Zítra odpoledne nás čeká trénink, musíme se přehodit na nedělní zápas s Teplicemi. Co bude v odvetě budeme řešit až od neděle.

Budete nějak rozebírat zápas s Bodö na videu?

Určitě. Je to velice poučný studijní materiál pro nás všechny. Ať je člověk mladý, starý, plešatý, nebo dlouhovlasý, může se z toho utkání hodně přiučit.

Jak jste vnímal podporu fanoušků, kteří v hojném počtu cestovali takovou dálku?

Je to neuvěřitelné, Klobouk dolů před nimi, celou dobu fandili. Na to jsme sice zvyklí, ale ne tak daleko od domova. Pevně věřím, že nám zachovají přízeň této prohře. Ale mrzí mě, že jsme jim neudělali radost lepším výsledkem.