Další Nikl v Budějovicích. Nejlepší varianta, nedalo se odmítnout, říká trenérův syn

Táta ho cepoval už jako prcka na Dobříši. Marek Nikl, oblíbenec fanoušků Bohemians a Norimberku, tenkrát s trénováním začínal. K šestiletému Matoušovi časem přibral o rok a půl mladšího Šimona. „Táta byl vždycky přísný, zvlášť na nás. Ze začátku to pro mě bylo složitější, ale zvykl jsem si. Pochopil jsem, že ze mě chce dostat to nejlepší," vzpomíná Matouš Nikl.

Když vypráví, sedí na lavičce za hlavní tribunou budějovického stadionu, kde je už jako doma. „Moc to ale nesouviselo s tím, že tady mám tátu," zdůrazní. „Trenéři si mě vybrali, protože zapadám do stylu, který chtějí hrát." Dodejme, že s druhým budějovickým koučem Tomášem Zápotočným se před lety potkal v příbramském dorostu.

Poslední dva roky spojil se Slavií. V béčku ochutnal ČFL i druhou ligu a loni na podzim dostal pár minut v áčku: 55 v poháru na Dukle a tři v lize proti Liberci. „Pochopitelně si říkáte, že byste chtěl hrát víc, ale ve Slavii to není taková samozřejmost. Konkurence i kvalita v áčku je obrovská," vykládá Nikl. „Tušil jsem, že by mě v létě poslali někam na hostování. Budějovice z toho vycházely jako nejlepší varianta, skoro se nedaly odmítnout."

Přece jen trochu váhal, hlavně kvůli tátovi. „Přemýšlel jsem o všem možném a chvilku trvalo, než jsem definitivně kývl. Nakonec převážila šance dostat se do ligy," vysvětluje Nikl junior.

Začínal jako útočník, střílel mraky gólů. Když vyrostl, stal se z něj stoper a od devatenáctky hraje na pozici defenzivního štítu. Vida, další paralela s tátou. „Každá rada od něj je cenná, snažím se je brát k srdci," říká syn předpisově. Vzorný je i v pracovní komunikaci s otcem: „Oslovení trenére si hlídám, aby kluci viděli, že mám ke všem respekt. A vážím si toho, že v kabině neslýchám žádné fórky."

V jednadvaceti má nejvyšší čas, aby pravidelně začal hrát ligu. V přípravě vynechal jediný zápas, a to ještě kvůli drobnému zranění. Do základní sestavy mu může pomoct i letní odchod někdejšího budějovického kapitána Patrika Čavoše. Pak je tu ještě jedna motivace: nová jednadvacítka, které v září začne kvalifikace na EURO 2025. „Bylo by fajn se tam dostat," zasní se. „Ovšem nejdřív musím stabilně hrát ligu, bez toho nominace do nároďáku nepřijde."