Článek
Vyrukovali na něho s minulostí. Chtěli, aby se rozpomněl, kdy si na letenském stadionu on sám zahrál.
„Nevím, skutečně si nevzpomínám,“ přiznávala liverpoolská ikona Kenny Dalglish, i když v hlavě mu to chvíli šrotovalo. Když mu připomněli, že v říjnu šestasedmdesátého prohrál v dresu skotské reprezentace kvalifikační partii s československým mančaftem o postup na světový šampionát do Argentiny 0:2 po trefách Panenky a Petráše, nevěřícně se zazubil.
„Jestliže jsme prohráli, pak muselo jít docela určitě o přátelský zápas,“ žertoval a dobrá nálada z něho přímo sršela. Aby ne, když na co sáhne, to se mu daří. Teď při návratu na Anfield Road, kde sám po dlouhá léta hrával a psal slavnou klubovou historii, obzvlášť. V lednu vystřídal na trenérské lavičce "Reds" Roye Hodgsona, na úvod musel skousnout prohru s Blackpoolem, ale od té doby jde od vítězství k vítězství. A přitom mu prodali Torrese, zranil se Gerrard, chybí mu Caroll i třeba Poulsen.
Liverpoolský Martin Škrtel a Řek Kyrgiakos na tréninku před utkáním Sparty s Liverpoolem.foto: Právo/Petr Hloušek
I proto dorazil do Prahy k prvnímu dějství kvalifikační partie Evropské ligy s klubovou omladinou, ale je z ní nadšený. Z šestnáctiletého Raheema Sterlinga, jenž se může stát nejmladším fotbalistou, který kdy v barvách Liverpool nastoupil, pak tuplem.
„V naší fotbalové akademii si vede skvěle, a proto jsme ho sebou vzali. Zaslouží si to,“ chválil výjimečně talentovaného kluka, kterého do Liverpoolu přivedl jeho španělský předchůdce Benítez. Na Dalglishovi teď záleží, zda dá Sterlingovi příležitost a umožní mu, aby přepsal klubovou historii. „Už to, že má vůbec šanci hrát takovouto soutěž, je fantastické. Tahle mladá generace má vůbec velký fotbalový potenciál a my se musíme snažit všechno sladit. Fotbal i vzdělání,“ rozpovídal se Dalglish s vážnou tváří, aby hned přešaltoval do uvolněné tóniny. „Proto teď musím dohlédnout, aby si Raheem udělal úkoly a šel brzy spát.“
Raheem Sterling (uprostřed) trénuje s liverpoolskými spoluhráči.foto: ČTK/Kateřina Šulová
Reminiscencím na minulost ale ani pak neunikl. Otázkám, zda nemá obavy, aby jeho současný mančaft nedopadl ve čtvrtečním večeru stejně jako on se skotskou reprezentací před pětatřicet lety také ne.
„Ale to je přece nefér srovnávat klubové a mezistátní zápasy. Hlavně však nemám před zápasem se Spartou k pesimismu žádný důvod. Leda že by nastoupili stejní hráči, kteří nás tehdy porazili. Ale to zase až takový kumšt nebyl, protože já prohrával na většině stadiónů,“ žertoval slavný Kenny Dalglish, který jako hráč a trenér posbíral jen s Liverpoolem třiadvacet trofejí.
Teď touží samo sebou po další. Za vítězství v Evropské lize. Ač se to zdá vzhledem k jeho trenérským úspěchům ve slavné éře Liverpoolu a poté i Blackburnu neuvěřitelné, na Letné bude zažívat trenérskou premiéru v evropských pohárech.
Nizozemec Dirk Kuyt při tréninku se spoluhráči z Liverpoolu na stadiónu Sparty.foto: Právo/Petr Hloušek
„Skutečně. Ve druhé polovině osmdesátých, kdy jsem Liverpool vedl poprvé, anglické kluby do pohárové Evropy nesměly. Proto je zápas se Spartou a Evropská liga vůbec pro mě tak důležitá,“ připomněl Dalglish už s vážnou tváří chmurná léta, kdy byla po řádění liverpoolských fanoušků při bruselském finále PMEZ v roce 1981 mužstva z Ostrovů z pohárových soutěží vyloučena a on se jako kouč žádného velkého pohárového klání nedočkal.
Až teď má šanci. Až přejde přes Spartu a bude třeba hrát s Liverpoolem finále Evropské ligy.
