Článek
„Pokud mám shrnout dosavadních šest kol, začnu citátem: Chceš změnit svět? Tak změň sebe. Přesně tohle platí v souvislosti s českým fotbalem. Nevidím ho takový, jak je, ale jaký by mohl být. Proto volím úhly pohledu. Český a evropský.
Na posledním kole si najdu krásné věci. Nádherný gól Petržely, parádní volej Fleišmana, Radova střela do vikýře. Otevřený fotbal Olomouce s Jabloncem. Ale pohled evropský je úplně někde jinde. Proboha, kdy už pochopíme, že fotbal, který vyhrává tituly, evropské poháry, na který chodí plné stadiony, se hraje? A nikoli skluzuje?
Zleva Ondřej Kúdela ze Slavie, Michal Papadopulos z Karviné a Ubong Ekpai ze Slavie.
Když vezmu zápasy Karviné se Slavií a Hradce s Plzní, z pohled české ligy řeknu ano, bojovalo se. Ale pohled evropský? Nemohlo by se dohrát ani jedno utkání, protože v sedmdesáté minutě by bylo deset vyloučených hráčů.
Tohle nejde. Vidí to žáci, dorostenci, trenéři. Tudy cesta nevede. Nebo se rovnou odhlasme z evropských pohárů nebo se přestaňme divit, že slávista Tomáš Holeš dostane ve třetí minutě v odvetě s Legií Varšava červenou kartu. V české lize by to byla v nejhorším žlutá karta. Já když chci vidět dobrý boj, pustím si Vémolu nebo McGregora...
Rád bych při této příležitosti poslal vzkaz mému bývalému svěřenci Petru Švancarovi. V televizním studiu hodnotit utkání v Karviné jako výborné. Ano, padlo šest gólů, což je super. Jenže já mu musím říct: Petře, měl jsem tě rád jako hráče, uměl jsi hrát fotbal. V Karviné bys měl v patnácté minutě žlutou kartu, do půle běhal za rozhodčím, že tohle není box ani wrestling, ale fotbal. O přestávce by sis vzal diazepam a zkraje druhé půle bych tě vystřídal pro nebezpečí druhé žluté karty.
Bývalý útočník a dnes fotbalový glosátor Petr Švancara.
Porovnávám to potom s utkáními Bacelony s Getafe, Benfiky s Tondelou, Bayernu s Hertou, souboje silných s outsidery... Tam se prostě fotbal hrál. Jasně, v zahraničí také jsou ostré zákroky, ale není jich sto za zápas.
Ano, moc oceňuju trenéra Hradce Králové Míru Koubka za otevřený fotbal na Spartě i teď s Plzní. Šel si to s nimi rozdat na férovku, moc se mi tohle líbilo. Ani Karviná nezalezla proti Slavii. Perfektní. Ale znovu musím konstatovat, že pokud by se tato utkání hrála v rámci ligové soutěže na západ od Česka, nedohrála by se pro nízký počet hráčů na hřišti.
Adam Hložek ze Sparty Praha a Patrik Čavoš z Českých Budějovic.
Teď vysvětlím citát, který jsem použil v úvodu. Pokud chceme změnit český fotbal a v Evropě něco znamenat, musíme mít evropské myšlení. Na prvním místě musí každý řešit sebe. Hráči, trenéři, rozhodčí, majitelé klubu. Před rokem, když skončila éra Romana Berbra, jsem říkal, že pokud si někdo myslí, že se mávne kouzelným proutkem a všechno bude skvělý, no tak to prostě skvělý nebude. A také že není. Ani v klubech, na hřišti a ani ve FAČR.
Copak je náhoda, že žádný český trenér nepůsobí ve vyspělé evropské soutěži? Na základě čeho by tam měl být?"
| Josef Csaplár (58) je český fotbalový kouč. Kromě trenérské kariéry působí ve fotbale i jako televizní komentátor a expert. Mezi fanoušky a médii zpopularizoval pojmy jako „Csaplárova past“. Jeho největším trenérským úspěchem je zisk mistrovského titulu se Slovanem Liberec, kde působil spolu se zkušeným Ladislavem Škorpilem. Během trenérské kariéry vedl i Slavii, polský Plock, Žižkov, Příbram či třeba Al Ittihad v Emirátech. Pracoval i u reprezentace do 17 let, jeho zatím poslední ligovou štací bylo působení ve Zlíně. |
