Článek
Zařadil jste se mezi progresivní kouče a neokoukané trenérské tváře. Přitom máte za sebou „jen" asistentské působení ve Viktorii Žižkov. Co jste stihl před svým loňským příchodem do Varnsdorfu?
Byl jsem na Žižkově postupně asistentem Zdeňka Haška, Davida Vavrušky a Bohuslava Pilného. Od každého jsem si něco vzal, přičemž každý je jiný a člověk si porovnává trenérské způsoby. Nedávno se Zdeněk Hašek vrátil do Viktorky a hned po jeho návratu jsem věřil, že pod ním zvládnou záchranu. Porazili Vítkovice i další soupeře a v sobotu opravdu Žižkov druhou ligu udržel.
Jak jste se po sportovní stránce adaptoval ve varnsdorfském klubu?
Věnuji se tady jen fotbalu a ve volných chvílích rodině. S ředitelem klubu panem Gabrielem máme na věci podobné názory. I na to, jakým směrem by se mohli hráči rozvíjet. Naznačují potenciál pro ligový fotbal. Záleží na tom, jestli někteří z nich budou zapadat do koncepce klubů a budou mít i štěstí.
Co bylo předností vašeho mužstva?
Vždycky se lépe začíná odspodu. Kluci jsou běhaví, navíc hladoví po fotbale a chtějí se prosadit. Proto jsme tam, kde jsme.
Přitom se nikdo z nynějšího kádru, snad s výjimkou Martina Kouřila, který byl dříve na soupisce Jablonce a Liberce, dosud nepředstavil v první lize.
Loni v létě odešli desetigóloví střelci Ďurděvič a Klobása, stejně tak Da Silva, který byl důležitý pro finální část hry. Podařilo se ale složit tým založený na kolektivním pojetí. I když současní hráči neprošli první ligou, mají charakter díky pracovitosti. Když jeden propadne, další mu pomůžou. A jsou to převážně kluci z Juniorské ligy.
