Článek
Vnuk bývalého obránce Jaromíra Možíše, jenž v roce 1967 pomohl pražské Spartě k československému titulu a rok nato zamířil právě do služeb ligového nováčka, za něhož odkopal devatenáct zápasů a dal i gól. V mužstvu se potkal třeba s Josefem Čalounem, Františkem Ciprem nebo Vladimírem Károu.
„Děda je hodně upovídanej. Přijede k nám a vypráví furt. Vzpomínal, jak hráli tenkrát na škváře. Říkal, že se vždycky zadrhla pod kůži a nebylo to příjemný. Závidí nám, že máme oproti nim pěkný hřiště," usmívá se za týden dvaadvacetiletý Šmíd. Svého dědu ale na videokazetách v retro časech vyjma jednoho zápasu v akci neviděl. „Byl to jinej fotbal. Taky měl něco do sebe, ale líp se kouká na ten dnešní," ujišťuje.
Možíš oslaví v prosinci už 78. narozeniny, pouze v křesle však rozhodně nevysedává. Domácí duely Pardubic pravidelně sleduje přímo na stadionu Pod Vinicí. „Nahoře na tribuně má svoje místečko," potvrzuje mladý gólman s tím, že po sobotní postupové stvrzence jeho děda neskrýval hrdost. „Strašně nám to přál a teď je moc rád, že jsme to dotáhli. Těší se taky. Nevím, jestli bude jezdit i do Boleslavi, kde budeme mít azyl. Ale na zápasy se Spartou nebo Slavií bych ho dotáhl," míní mladík. Na parádní pardubické jízdě se přitom rovněž podílel.
Při zranění brankářské jedničky Letáčka nastoupil v sedmi podzimních kláních mezi tyče a nevedl si špatně. Vychytal tři nuly, byť si vybral i slabší chvíle. „Jsem člověk bez nervů, ale nebyla to lehká situace, Jirka měl zrovna životní formu. Těší mě, že jsem k postupu taky mohl přispět, i když vím, že byly zápasy, které se nepovedly. Ale to ke sportu patří," utrousil sympaticky.
Když chytal, děda mu v ochozech hodně fandil a utkání intenzivně prožíval. Každý z nich pak spolu dodatečně probrali. „Akorát on všechno bere z toho pohledu před 50 lety a neumí na to nahlídnout současnou optikou, takže občas spolu máme nějaký konflikt, když mu něco vysvětluju," usměje se Šmíd, jenž si o víkendu plně vychutnal dosud největší zážitek kariéry.
„Nikdo s námi nepočítal, což byla naše největší výhoda. Mohli jsme jenom překvapit. Tým se po odchodech Petráně s Fouskem doplnil mladými hráči a náramně si sedl," hlásí spokojeně.
Ligu s parťáky úspěšně vyválčil a teď má před sebou další velké přání. „Zachytat si proti Spartě na Letné, jsem zarytej sparťanskej fanoušek, je to pro mě fakt velký lákadlo," líčí Šmíd, jehož děda oblékal rudý dres dvě sezony a v kabině se potkal s hvězdami Kvašňákem nebo Jurkaninem.
„Do Prahy by možná přijel. Cestování vlakem mu nevadí, žil dlouhou dobu na Moravě. Asi by s ním jelo víc rodinných příslušníků, mamka i taťka, který je taky sparťan. Myslím, že by děda dorazil," dodává.
