Článek
V Ostravě jste už více než rok, jste spokojený s tím, co se vám dosud podařilo?
Jsem, ale zdaleka jsme ještě nedosáhli toho, co jsme chtěli. Cílem je postup a to bude ještě těžká cesta.
Změnil se Baník za ten rok hodně?
Je to úplně něco jiného, než když jsem sem loni čtvrtého ledna přišel. Tehdy byla zima nejen venku, ale i uvnitř klubu. Všichni byli takoví studení, ani se nezdravili. Po prvním měsíci jsem Jirkovi Šimurkovi (trenér brankářů v Baníku) říkal, že tady nevydržím, že to je samé železo a trubky. On mi na to odpověděl, ty vole, byl jsi vůbec ve městě? Vždyť ani nevíš, jak to tam vypadá. Ono to není tak špatné. I v klubu je veselo, po chodbách chodí mladí a začíná to vypadat tak, jak by to v Baníku mělo být. Měl by mít zázemí jako Sparta nebo Slavie.
V čem pokulháváte za špičkovými týmy nejvíc?
Naší největší bolestí jsou tréninková hřiště. Jak pro první mužstvo, tak po ty nejmenší fotbalisty. To se musí vyřešit. Jinak co se týče vedení, tak to se o nás hodně stará. Na všem, co potřebujeme, se většinou domluvíme.
Takže jste v Ostravě spokojený?
Jsem tady šťastný, ta práce mě baví. Jsou tady jasné cíle a priority a tak to mám rád. Buď vyhraju, nebo prohraju. Jsem takový věčně nespokojený válečník. Mnozí mě za to, že říkám, co si myslím, nechtěli. Ale já to nedělám pro sebe, ale pro klub.
Otevřeně jste kritizoval i poměry v Baníku. Majitel klubu Václav Brabec přiznal, že ho to mrzelo a že jste k sobě hledali cestu poměrně dlouho. Vnímal jste to podobně?
Mimo dvě epizody, kdy jsem pracoval jako učitel, jsem celý život prožil na stadiónech a můžu porovnávat. A tady to prostě nefungovalo. Vím, že ho to mrzelo, několikrát mi řekl, že na něj padají ze skříní kostlivci a že to nejde všechno udělat šmahem. Mně se ale zdálo, že to jde pomalu. Musím ale uznat, že jak ty měsíce šly, tak se to v Baníku lepšilo a lepšilo.
Do jara jdete z druhého místa v tabulce. Bude vám stačit postup, nebo chcete druhou ligu vyhrát?
Vyhrát chci vždycky. Všude jsem se o to snažil, a když to nevyšlo, tak jsem byl nespokojený. Vím, že na někoho můžu působit arogantně, ale to je omyl. Jen říkám pravdu, a když to nedokážu, tak jsem tady k ničemu. Nebudu vykládat, že pro to uděláme všechno a že se budeme snažit. Takhle mluví většina trenérů v tomhle státě, ale já ne.
Takže spokojený budete jenom s postupem z prvního místa?
Cílem je první liga, takže když budeme druzí, tak ho splníme. Ale sám pro sebe bych byl nejradši, kdybychom postoupili z prvního místa.
Pro jarní část druhé ligy jste získali čtyři posily. Mají místo v základní sestavě?
Určitě v ní bude Hrubý. U něj si jsem jistý, že bude velkou posilou. Jakubov je zraněný, a i když už zkouší trénovat, tak se to protahuje. Je to škoda, vypadal velice dobře a my potřebujeme v útoku pomoct. Obránce Breda si musí ještě zvykat na náš herní styl i nové spoluhráče a u Pekára uvidíme. Je tam ještě Mičola.
Jak je Baník připravený na jarní finiš?
Velmi dobře! Generálka proti Hlučínu to sice moc neukázala, ale jinak si myslím, že jsme nachystaní a v sobotu proti Ústí nad Labem potvrdíme, že máme ve druhé lize nejlepší tým.
Kdo bude vaším největším soupeřem v boji o ta dvě postupová místa?
Zajímá mě jenom to, jak na tom budeme my. Slyším zkazky, že Olomouc nemá peníze a podobně. To mě ale nezajímá. Samozřejmě máme zprávy, jak na tom Olomouc, Opava nebo Budějovice jsou. Když to ale porovnám, tak jsme na tom fotbalově lépe. Ale může se nám zranit šest hráčů a bude vše jinak. Ale já nemám strach. Máme nejlepší tým a za tím si stojím.
Ozývají se hlasy, že je v týmu málo odchovanců. Co jim odpovíte?
To je jednoduché, nemají na to. Kdyby na to měli, tak samozřejmě hrát budou. Když je mladý odchovanec stejně dobrý, jako starší hráč odjinud, není důvod, aby nehrál. Ale v téhle postupové válce hrají obrovskou roli zkušenosti. Uděláte dvě tři střídání a hned je obrovsky vidět, jak hra jde dolů. Naši mladí kluci to ale vědí. Pořád jim to opakuji dokola a dokola. Proto ten tým působí jednotně. Děláme to přece pro mladé, kteří na tu šanci zatím teprve čekají a trénují s námi. Oni tady jednou budou tu ligu za Baník hrát.
Posunuli se blíže k prvnímu týmu?
Samozřejmě, každý den se zlepšují. Fotbalově ty zkušenější hráči někteří už i dohnali. Ale na hřišti to vypadá obráceně. Nohy řídí hlava, a když vám nefunguje správně, pak nohy taky nejdou správně. V Baníku jsou výjimeční kluci, ale zatím to neumí prodat na hřišti. I když někteří už hrají. Matěj Helešic, Pepa Celba a já mezi baníkovce počítám i mladého Stáňu, nebo de Azeveda. Je přece jedno, kde se ti kluci narodili. Jestli pod Bazaly nebo za Svinovem. Důležité je, zda jsou naši. Hrát si na to, že kapitánem by měl být Ostravák a takové kecy, to už neplatí.
V Baníku to tak ale většinou bývalo.
Ve Spartě je kapitánem Lafata z Jablonce, ve Slavii Škoda od Botiče z Bohemky a takhle můžeme jmenovat mužstvo po mužstvo. Dneska to už tak nefunguje. Důležité je, jaký mají kluci k týmu vztah. U nás je kapitánem Tomáš Zápotočný, který má k Baníku fantastický vztah. Nebo si vezměte Roberta Hrubého. To je výjimečně talentovaný kluk, který může hrát v kterémkoli ligovém mužstvu, ale jde hrát druhou ligu do Baníku.