Článek
„Když po konci kariéry zůstanete u sportu, je to fajn. Je jedno, o jaký se jedná. Jak kluky ve Frýdku poznávám, musím říct, že jsou v podstatě stejní, jako hokejisté," směje se Cartelli. V jeho původních plánech marketing nefiguroval. Byl připravený dělat maséra nebo kondičního trenéra.
„K životu jsem otevřený. Když se naskytl marketing, zjistil jsem, že mě chytnul," říká 38letý Cartelli, který většinu kariéry strávil v Třinci a Plzni. Na jejím sklonku pomohl Olomouci do extraligy. Po pár týdnech oznámil, že s hokejem končí. A vzápětí se převlékl do saka.
Spálená záda a vyražené zuby
„Tehdejší baráž jsem dohrával v dezolátním stavu. Zalepený, spálená záda od sportovky, vyražené zuby. Hokej jsem pořád miloval, chtěl jsem pokračovat. Ale po operaci lokte jsem přestal cítit malíček, mám přetržené nervy. Seděl jsem jednou u televize a v duchu si řekl: je konec. Ráno jsem to sdělil na klubu. Za deset minut mi nabídli práci v marketingu. Plácli jsme si," vzpomíná muž, který v extralize odehrál téměř 600 zápasů.
Začínal od píky, marketing v Olomouci budoval od nuly. Rozběhl propagaci, organizoval akce s fanoušky, jednal s klubovými partnery. Významně se podílel na svatbě v rámci ligového zápasu, kdy muž o přestávce požádal svoji milou o ruku uprostřed kluziště.
„Nebo jsme se dozvěděli, že na hokej chodí slepý fanda. Jelikož vnímal atmosféru, domluvili jsme se s ním, že vhodí úvodní buly. Dělali jsme to nezištně, prostě přišla možnost něco takového realizovat. To mě strašně baví," povídá Cartelli, kterému v hokejové sféře pomáhalo leckdy jeho známé jméno. Co v té fotbalové?
Ve Frýdku bude oslovovat firmy
„V Olomouci jsem se bavil s partnery o hokeji, našli jsme společnou řeč. Teď kopu za fotbal, snažím se bavit o něm. Než jsem se přeorientoval, chvíli trvalo. Ale pokud by mě nyní někdo vyzkoušel ze znalostí fotbalu, uspěl bych," culí se Cartelli, který vystudoval střední průmyslovku v oboru marketing a management.
Ve Frýdku naskočil v průběhu sezóny, v zimní přestávce ho čeká hlavní díl práce. „Zkusím oslovit místní firmy, lidi, kteří by chtěli klubu pomoct. A pomoc by to určitě chtělo," má jasno Cartelli, který zcela nezastává tvrzení, že být profesionálním sportovcem je nejlepší zaměstnání na světě.
„Každá práce má svá specifika. Sportovec se hodně najezdí, dennodenní dril. Sice dělá, co ho baví, a i třeba na vysoké úrovni. Ale zase víte, že kolem třicítky skončíte. Přechod není jednoduchý," podotýká Cartelli. V jeho případě proběhl hladce.
