Článek
Splnil se vám tím sen?
Měl jsem spoustu snů a musím říct, že se mi všechny splnily. Hrál jsem ligu, za nároďák, dostal jsem se do ciziny. Trénoval jsem v lize, ve Spartě, ve Slavii a vrcholem byl nároďák. Možná jsem měl i štěstí, možná to někde nevyšlo podle představ, ale sny se mi plnily. A je pravda, že jsem si někdy říkal, že kdyby byla Dukla v první lize, že bych tam šel, byl bych doma. Bohužel je v druhé, ale mně je to jedno. Tam jsem začínal, vychovala mě, dala mi pro profesionální fotbal nejvíc. Zažil jsem tam dobré trenéry a hráče, od kterých jsem se učil, i legendy, kterých si vážím. Dohodl jsem se na rok. Když to půjde, tak to půjde, když ne, tak se rozloučíme. Takový je fotbalový život, který už teď beru trochu jinak. Ve 40 bych byl asi jiný.
Asi byste toužil po trénování v nejvyšší soutěži, ne?
Samozřejmě liga je liga, ale už nechci trhat rekordy. Chci hlavně trénovat, protože mě to baví. Baví mě být mezi mladými lidmi, zažívat legraci v kabině i ten stres, který k tomu patří. To je moje krédo. Sílu mám, vyhořelej nejsem. Budu furt stejný, jedno jestli v první nebo ve druhé lize. Spousta lidí si asi oddychne, že už nebudu dělat v první lize virvály, ale taky se mi chce věřit tomu, že některým lidem budu trochu i chybět.
Teď už vás první liga neláká?
Nejraději bych se tam vrátil s Duklou, i když to bude těžký. Uvidíme. Jsem hlavně rád, že můžu trénovat. To mě naplňuje. Jsem trenér, nevybírám si. Nikdy jsem nespekuloval. Samozřejmě musíte čekat, jestli vás někdo osloví. Mládí se dere dopředu, což nezastavíme. Fandím jim, žezlo stejně jednou převezmou, ale ať v tom nehledají velkou vědu. Teď mě trochu zklamal Tomáš Rosický, když řekl, že tady v Česku nejsou trenéři, kteří se chtějí zdokonalovat. U nás jsou hodně dobří trenéři a můžou se rovnat komukoliv!
Máte s Duklou postupové ambice?
Samozřejmě. Majitel postoupit chce, což pro mě bylo podstatný. Vždy jsem chtěl hrát co nejvýše. Hráči si na to musí zvyknout. Beru to tak, že Dukla má ve světě pořád jméno, i když prošla nějakou krizí. Ať se na mě nikdo nezlobí, hrát devátý místo ve druhé lize je pro Duklu málo. Budu se snažit, aby to tak nebylo, ale až čas ukáže, jak to bude fungovat.
Bude potřeba posílit?
Určitě budeme chtít posílit. Máme na to měsíc dva. Budeme se snažit, abychom někoho přivedli. Konkurence bude muset být. Máme hodně mladých hráčů, ale bez starých to nejde, což furt říkám.
Druhá liga pro vás bude novinkou, jak se těšíte třeba na výjezdy do Varnsdorfu?
Bude to něco jiného. Někde jsem hrál i přáteláky. Ale ono není od věci zažít i druhou ligu. Už mám svůj věk a jednou to stejně bude muset přijít a budu jezdit i do toho Varnsdorfu jen jako divák. Některé stadiony asi nesplňují kritéria, ale mě stadiony nezajímají. Mě zajímá, aby chodili lidi. Nechci, aby to vyznělo vychloubačně, ale třeba někde chodí obvykle pět set lidí, přijede Dukla a někdo si řekne: Hele, přijede ten blázínek Rada, pojď půjdeme se podívat. Třeba přijde o pět set lidí víc, to se může stát, ne?
Možná, ale ve druhé asi nebude tolik plotů jako v první. Samozřejmě tím narážím na vaše přestřelky s fanoušky.
No musí se chovat slušně. Mohou říct, že tomu nerozumím, na to mají nárok, ale nesmí mi nadávat jako ten chlapec z Pardubic, jinak to bude stejný jako na Bohemce. Akorát tady to bude bez plotu, tak to bude rychlý. Ale budu rád, když lidi budou chodit, pozdravím se s nimi. Tady bude kontakt ještě bližší, s tím nemám absolutně problém.
Poprvé taky budete trénovat syna Filipa Radu. Těšíte se?
Bude to poprvé, ale syn už pomalu přechází na roli z části trenéra gólmanů, z části bude gólman. Takže spolu z části budeme v realizačním týmu. Ale kdo mě zná, kdo zná mého syna, ví, že pravidla budou pro všechny stejný.
Ještě se vraťme k předchozímu angažmá v Jablonci. Oddechl jste si hodně, že se na poslední chvíli zachránil?
Hodně! Ať chcete nebo ne, kdyby se stalo to nejhorší a Jablonec spadl, byl bych pod tím podepsaný. Zatím jsem nikdy v první lize s nikým nespadl. Do poslední chvíle jsem věřil, že nespadne, ale nervy to byly. Přestože to bylo na konci hraniční, za práci za pět let tam se nestydím. Přeji jim, aby se dařilo a Jablonec byl úspěšný jako za nás.
