Článek
Bývalý fotbalový reprezentant Antonín Kinský se synem.
Brankář Antonín Kinský během tréninku s A-týmem pražské Dukly.
Antonín Kinský junior se tak stal pokračovatelem rodinné brankářské dynastie. Právě na Julisce zahájil profesionální dráhu nejen jeho otec, ale i děda. „Ano, taková symbolika, vyšlo to hezky. Jenže já si vybral Duklu hlavně proto, že dlouhodobě dává šanci mladým," vysvětluje sedmnáctiletý talent.
Postupně si zvyká na dospělý fotbal, vždyť dosud nastupoval pouze v dorostenecké lize. „Je to fakt skok. Z tribuny jsem koukal na zápasy a říkal si, takhle přece hrajeme taky, ne? Mýlil jsem se! Rychlost, tempo, silová stránka... Všechno je úplně někde jinde," ujišťuje.
Jméno Antonín Kinský už znovu patří k pražské Dukle...
S áčkem se připravuje od minulého pondělí, kdy se v omezeném počtu a za přísných hygienických podmínek po více než měsíci znovu sešlo ke společným tréninkům. Nohy se mu neklepou, přestože čelí i střelám ostřílených harcovníků s četnými prvoligovými zkušenostmi. „Na nervozitu naštěstí netrpím, respekt ale ke klukům mám, i když jsou všichni v pohodě," přiznává blonďatý gólman.
Kariéru má teprve před sebou, přesto jeden pořádný zážitek už v hlavě nosí. Před necelými třemi lety se v Argentině s českou reprezentací U15 zúčastnil jihoamerického mistrovství, na němž se z evropských mužstev představilo i Chorvatsko. Na turnaji odchytal duely proti Paraguayi, Uruguayi a domácímu výběru. „Hrálo se tehdy na stadionu s kapacitou téměř 30 tisíc diváků. Mám na to moc hezké vzpomínky," říká gólman, jenž byl ke sportu vedený odmala.
Tíhla k němu také maminka Martina, hrávala volejbal. On sám se však pod vysokou síť nedral, mnohem radši se proháněl po zelených trávnících. Fotbalovou abecedu se učil v Tempu pod dohledem svého otce i bývalého skvělého gólmana Zdeňka Hrušky. „Trénovali jsme ve skupině asi pěti brankářů. Klub nám poskytl skvělé podmínky. Tréninky měly obrovskou kvalitu a hrozně mi daly," vypráví.
Výkony denně probírá s tátou, který mu udílí cenné rady. „Moc mě nechválí, zároveň není ani velký kritik. Ale hodnotíme spolu každý zápas, často se chodí dívat i na tréninky. Konzultuju s ním všechno," líčí gólman reprezentační sedmnáctky. Přitom vždy obdivoval jeho styl chytání. „Byl rychlej a pohyblivej. Měl taky dobrou techniku," chrlí komplimenty na adresu čtyřiačtyřicetiletého borce, jenž se 118 vychytanými nulami drží jedenáctou příčku v Klubu ligových brankářů. Jeho vystoupení mezi tyčemi však sledoval hlavně na kazetách.
„Viděl jsem i gól, který mu v Rusku vstřelil fanoušek z penalty. S tátou se tomu pokaždé zasmějeme," připomíná komický moment z utkání Saturnu se Spartakem Moskva, kdy na hřiště vběhl neukázněný divák a připravený balon k exekuci pokutového kopu poslal do sítě. Z ruského klubu si ale vybavuje jen útržky. „Nejvíc asi tréninkový komplex, kam jsme jezdili. Bylo to skvělý. Hráli jsme tam fotbal, badminton a další sporty. Ale ze hřiště si ho tolik nepamatuju," tvrdí šikovný mladík, který s oblibou sleduje světové top gólmany. Ať už Ter Stegena, Oblaka nebo Neuera.
Brankář Bayernu Manuel Neuer.
„Od každého z nich se snažím něco odkoukat a vzít," připomíná Kinský. Fotbalem by se jednou rád živil, což je jeho ohromné přání. Klade si nejvyšší cíle, zároveň nezapomíná ani na plnění studijních povinností. Čtvrtým rokem navštěvuje Rakouské gymnázium v Modřanech, kde vyučování probíhá především v němčině. „Celkově se škola zaměřuje na výuku cizích jazyků. Začal jsem i se španělštinou, kterou bych chtěl do budoucna zvládnout. Jazyky mě docela baví," potvrzuje Kinský. Zvýšený zájem ze strany opačného pohlaví však kvůli známému příjmení neregistruje a autogramy prý dívkám nerozdává. „To určitě ne," směje se...
