Článek
Znám vás jako náročného kouče, neříkejte, že nenajdete situace, které mohly být lepší...
Je vážně skvělé, čeho jsme dosáhli. Jsme na šestém místě a beru to tak, že musíme být pokorní. Jasně, že jsem chtěl ten a ten tým porazit, ale zase se nám povedlo bodovat v jiných duelech. Máme třiadvacet bodů. Jindy by s tímhle počtem bodů byl na zimu celkem klid, jenže teď má poslední tým tabulky sedmnáct bodů. Navíc jsou tam namočená béčka a ta nebudou chtít sestoupit.
Před rokem jste měli jako jasný cíl porvat se o záchranu. Teď jsme v horní půlce tabulky, navíc jste to dokázali ve stínu prvoligových Pardubic a Hradce Králové. Pomohlo vám, že oblastní rivalové nehrají doma?
Tohle si netroufám hodnotit, ale návštěvy špatné na nás doma nebyly. Sice říkáte, že jsme v jejich stínu, ale oni jsou první liga a my druhá, to je velký rozdíl, ale s oběma kluby spolupracujeme. A určitě je to lepší než v minulosti. Historie mezi kluby byla nějaká, ale nám se to povedlo obrousit...
Fotbalisté Třince (vlevo) nakonec duel s Chrudimí zvládli.
Daří se vám dělat body. Na nic si nehrajete, neskrýváte se za fráze, že se posouváte po nějaké cestě. Přijde mi, že jste jako trenér stejný jako hráč. Poctivý buldok, který, když to nejde jinak, tak vše urve silou a bojovností.
A proč by to mělo být jinak. V profi fotbale jde přece o výsledky. Většina klubů hlásí, že něco plánuje, buduje, ale když trenér nebude mít výsledky, tak ho vyhodí... Když jsem přišel do Chrudimi, na rovinu jsem všem řekl, že hra asi nebude pokaždé hezká, ale musí být účelná a že uděláme maximum pro záchranu. To byla a je moje priorita a také se nám velmi úspěšně podařila.
Trochu mě napadá, byť je to asi vzhledem k soutěžím nesrovnatelné, přirovnání k Plzni. Za trenéra Guly se mluvilo o pohledné hře, jenže scházely výsledky. Za trenéra Bílka je Viktorii vyčítán herní projev a tým získal titul, hrál Ligu mistrů a vede ligu.
Přesně o tom mluvím. Pořád se mluvilo o tom, jak hrají „nekoukatelně" ale titul udělal Michal Bílek v Plzni, pak se dostal do Ligy mistrů a v české lize má výsledky pořád. Podívejte se i na mistrovství světa, byť to není dlouhodobá soutěž, ale turnaj. I tam je to o výsledku. Kdo si teď vzpomene třeba na Brazílii? Mě to vážně až rozčiluje, když slyším, že tady pořád chceme dlouhodobě plánovat. Jenže pak si přečtete, že u nás je životnost trenéra rok a čtvrt. Je dobré mít vizi do budoucna, ale jde i o okamžité výsledky. Hráče rozvíjím v tréninkovém procesu, ale v utkání jdu jedině za výhrou. Tečka.
Když byla řeč o Plzni, i tam jste sbíral zkušenosti. Pomohlo vám působení ve Viktorii?
Nedostal jsem se tam k trenéřině ,pracoval jsem jako skaut, jezdil sledovat hráče, ale byl jsem blízko funkcionářům. Viděl jsem, jak se tým skládá, aby to fungovalo. Poznal jsem fotbal z druhé strany. Seznámil jsem se s tolika lidmi, kteří dělají fotbal jinde, že dneska, nechci říct, že mám všude dveře otevřené, ale třeba zavolat do Hradce, Pardubic ,ale i do jiných klubů, není problém. Plzeň mi ukázala, jak se co dá dělat, vyřídit. A poznat, jak se pracuje v českém TOP klubu, jezdit s nimi po evropských pohárech, poznat Adolfa Šádka a jeho nasazení pro fotbal, to si myslím, že byla velká škola.
Trenér Viktorie Plzeň Michal Bílek a šéf klubu Adolf Šádek po postupu do Ligy mistrů.
Snažíte se podobné věci přenášet do Chrudimi?
Chrudim je takový rodinný klub a podobné je to v tom, že když si sedneme s vedením - Tomášem Linhartem či Martinem Škrhou, tak z jednání jdeme s tím, že máme výsledek a víme, co chceme. Dokážeme se domluvit, co uděláme. Vyhovuje mi akčnost. Nejsem línej jet někam 300 kilometrů, pak 200 kilometrů jinam, je jedno, jestli je neděle nebo třeba noc. Vzpomínám si na situaci v únoru, kdy se blížil konec přestupního termínu a my měli rozjednané dva stopery. Člověk nespal, ale hráče se nám povedlo dotáhnout a dnes víme, že to bylo zásadní rozhodnutí pro záchranu A týmu.
Asi je hodně důležité, že jste do klubu přišel se svými asistenty.
Jasně, že se v klubu snaží dát vám k ruce člověka znalého místních poměrů, ale já si moc vážím toho, že se mnou do Chrudimi přišli pracovat Jindra Tichai a Roman Pavlík. To byla jedna ze zásadních změn. Kdyby k ní nedošlo, tak jsem neuspěl. Zavedli jsme věci, které dodnes běží. Myslím si, že je nesmírně důležité mít svůj trenérský tým.
Co konkrétního máte na mysli?
Hráči nebyli plně profi, trénovalo se, jak vlastně potřebovali hráči. Změna byla moje podmínka. Což také přineslo některé problémy, někdo musel i skončit. Dalším příkladem může být, že v Chrudimi jsme neměli k dispozici umělou trávu, tak jsme cestovali za tréninkem až do Hradce Králové. A nebyli jsme líní a vozili jsme si třeba do kabiny v HK velkou televizi, abychom po tréninku udělali video a po něm vše opět sbalili a vezli zpět. Dbali jsme na každou maličkost, všichni vycítili, že to myslíme vážně. K tomu se povedlo získat hráče z vyšších soutěží, co třeba byli na hranici ligy. Ti kluci byli hladoví a věděli, že když tomu budou dávat maximum, tak se do ligy dostanou. A povedlo se. Donát podepsal v Mladé Boleslavi, Míka šel do Pardubic a Koželuh právě začal v Brně.
Když by nebylo místo mezi trenéry, asi bych si vás dovedl představit na místě třeba sportovního ředitele. Co vy na to?
Nebudu tvrdit, že bych nic takového nezkusil. Ale vidím se teď jako hlavní trenér. V jiné roli bych hráčům nemohl říkat to, co můžu nyní. Asi bych musel být funkcionářem, co má blízko kabině. Samozřejmě ale ne v roli, kdy bych do toho trenérovi „kecal".
Vidíte jako svoji metu posunout se do nejvyšší soutěže?
Jako hráč jsem si přál zahrát si první ligu a povedlo se mi to. Když jsem začínal po kariéře s trenéřinou, byl to, dá se říci, koníček. Ale pak se to z I.A třídy postupem let povedlo s Loko Vltavín dostat se až do druhé ligy. Tam byl asi zlom v tom, že mě to začalo více a více zajímat. Když jsme spadli z druhé ligy, tak jsem si uvědomil, že se mi zpátky nechce. Dodělal jsem si profilicenci. Přišla trenérská šance a já jsem z ní nadšený. Jsem za ni vděčný, uvidíme co přinese budoucnost....
A jste také úspěšný. Chrudim v souboji s vedoucí Příbramí jednou vyhrála a jednou remizovala. Je i tohle odměna?
Tvrdě pracujeme. Jak jsem říkal, hráče zlepšujeme v tréninku, v utkání chci uspět, za každou cenu. Když to nejde jinak, tak soupeře třeba rozkopu a vyhraju 1:0. Mám to takhle postavené, bylo to tak, když jsme se zachraňovali. Vzal jsem body prvnímu týmu, a někdo říká, oni hrají tak a tak. Ale ukázaná platí a Chrudim dokázala eliminovat sílu Příbrami.
Ta přitom překvapivě vede druhou ligu a třeba se posune zase výš...
Příbram překvapila všechny. Možná si některé týmy proti ní šly zahrát, my tam šli pro výsledek, viděli jsme je třikrát naživo, několikrát na videu a podařilo se nám uspět. V tom mám možná jiný pohled než někteří další trenéři. Když je řeč o první lize, ta je jinde než druhá liga. Tady je to válka, soutěž je hodně soubojová. Hrajete na co máte mužstvo a já tvrdím, že vše začíná od obrany. Když můj kamarád a bývalý spoluhráč trenér Frťala postupoval s Hradcem do ligy, tak to měl postavené na defenzivě. Tehdy jsem se mu až divil, že něco nezměnil, ale držel se svého a Hradec do ligy dostal, dá se říci s přehledem. Vzpomínám si na Vltavín, kdy to herně vypadalo dobře, ale scházeli rozdíloví hráči a tím pádem nebyly výsledky. Takže jsem v tomhle směru trochu vystřízlivěl. A samozřejmě je pravda, že když kluci třikrát v řadě vyhrají, tak jim taky naroste sebevědomí a zvedá se všechno. Ale na začátku určitě potřebuješ body.
Co říkáte na myšlenku, že by se po vzoru Hradce a Pardubic posunula také Chrudim ještě o patro výš?
Myslím, že v Chrudimi jsme možná na stropu, kdyby se povedlo posunout třeba na páté místo, byli bychom já, vedení klubu i hráči, nadšeni. Současného umístění si velmi vážíme, i vzhledem k tomu, jaká byla situace přesně před rokem. Jsme pokorní a víme, že na jaře to bude ještě pěkný boj. Důležitý bude vstup do jarní části a pokud možno co nejdříve chceme vybojovat další body a zůstat v klidu. Věřím, že zvládneme dobře přípravu, která je letos kvůli MS opravdu velmi dlouhá a tím specifická.
Druhá liga má přestávku, byly Vánoce. Dokázal jste fotbal pustit z hlavy?
To nedokážu, možná na nějakou hodinu. Sezonu jsem si prodloužil díky šampionátu v Kataru, viděl jsem nejvíce fotbalu z MS co jsem kdy mohl vidět. Byly skvělé vysílací časy a navíc venku byla zima a tma, takže super termín pro diváka na koukání. Fakt dobrý. Ale už jsem rád, že to vše opět začalo a můžeme trénovat naživo.
