Článek
Ondřeji, nechtěl byste mít o fotbalové budoucnosti už jasno?
Rád bych, ale budeme to řešit až po návratu. Trénuji tady třetí týden, jsem spokojený, jak s trenérským personálem, tak s kabinou. Navíc je to pro mě ideální i v tom, že bydlím v Praze a to je do Boleslavi nějakých čtyřicet minut.
Se Spartou Praha, kde jste působil, jste nejednal?
Tohle vůbec nebylo téma. Jednám pouze s Boleslaví.
Na soustředění na Maltě jste odehrál necelý poločas proti Zbrojovce Brno. Pak jste se nechal vystřídat. Proč?
Při jednom sprintu jsem trošku pocítil zadní sval a nechtěl jsem riskovat, tak jsem se nechal vystřídat. Ale nebylo to nic vážného, že by mi v něm ruplo, nebo něco takového.
Od vašeho posledního zápasu za Hull City ve druhé anglické lize uplynul rok. Pak přišly potíže s achilovkou. Už je noha v pořádku?
Už ano. Měl jsem tam zánět, čistili mi to. Jenom se to oškrábávalo, nebyla tam žádná prasklina. Asi měsíc a půl jsem netrénoval. Žádné velké zranění nebylo. Odehrál jsem pak nějaké zápasy za rezervu, ale po konci smlouvy jsem trénoval individuálně.
Dlouho jste nehrál ostrý zápas. Jak se cítíte na hřišti?
Tím, že jsem dlouho nehrál fotbal, tak je tam rezerva. Ještě to není na sto procent. Myslím ale, že každým zápasem a tréninkem se vše zlepšuje. Asi to bude ještě chvilku trvat, ale do začátku ligy, nebo po prvních kolech už by to mohlo být ok.
Jak budete vzpomínat na angažmá na Ostrovech?
Hodně mě limitovala zranění. Chvíli mi trvalo, než jsem se v první sezoně adaptoval, a když jsem konečně naskočil do zápasů, tak jsem se zranil a byl delší dobu mimo s kolenem. Druhá sezona začala stejně. Na soustředění jsem se zase zranil a pak jsem měl problémy s to achilovkou, takže jsem tam toho ve výsledku zase tolik neodehrál.
Herní styl vám seděl?
Už to tam není jako před deseti lety, kdy se to tam mydlilo a lámaly se nohy. Hrají tam výborné týmy a v nich vynikající fotbalisté. Bylo pro mě velmi příjemné zjistit, že to fyzicky i herně zvládám. Nebýt těch zranění, tak tam jsem určitě ještě teď.
Hrál jste v Anglii, Itálii, Německu, Belgii, na Ukrajině. Kde se vám líbilo nejvíce?
Úrovní fotbalu asi na Ostrovech, ale celkově se mi nejvíce líbilo asi na Ukrajině.
To je možná překvapivé.
Všechno tam klapalo, hráli jsme finále Evropské ligy, uhráli jsme historické druhé místo v lize za Šachtarem Doněck. Každý rok evropské poháry. I po stránce mimofotbalové to bylo v Dněpropetrovsku nejlepší.
Bude vám brzy 31 let. Máte ještě myšlenky jít hrát ven?
Jednatřicet zase není tak úplně moc. Kdybych zůstal v Boleslavi, odehrál nějaké zápasy a dařilo se, tak úplně nevylučuju, že bych se chtěl ještě někam do zahraničí podívat.
