Hlavní obsah

Žolík Rambo pokračuje v Liberci. Pomalu začnu přecházet do jiné sféry, přiznává

Už je zase v liberecké kabině tím nejstarším. Zatímco Theo Gebre Selassie kariéru profesionálního fotbalisty před měsícem uzavřel, druhý nejstarší hráč v kabině Severočechů Michael Rabušic se Slovanem smlouvu prodloužil.

Foto: Jaroslav Appeltauer (FC Slovan Liberec)

Útočník Liberce Michael Rabušic v minulé sezoně v zápase na hřišti Pardubic.

Článek

Minimálně další půlrok ještě bude hájit barvy Liberce jako hráč. „Chtěl bych ještě zažít úspěchy. Když se daří, atmosféra v kabině je nenahraditelná. Furt mě nabíjí, když vedle sebe vidíte mladý kluky, jak rostou. Kdyby šli ještě do většího fotbalu, budu rád, protože by to třeba z části byla i moje zásluha," vysvětluje 33letý hráč s přezdívkou Rambo, co ho v kariéře žene dál.

Rabušicovi končila stará smlouva posledního června a klub s jejím prodloužením otálel. V posledním týdnu se však obě strany dohodly na pokračování. „Ale normálně jsem od začátku přípravy trénoval a mám natrénováno. Věděl jsem, na čem jsem a že to asi dopadne. Byla tam i nějaká oťukávání odjinud, ale Liberec pro mě byl prioritou a doufal jsem, že se nějak domluvíme. Starší dcerka půjde do školy, takže by to bylo strašně těžký a přemýšlel bych nad tím, jestli by to vůbec dávalo smysl. Největší smysl dávalo zůstat tady a jsem rád, že to tak dopadlo," popisuje Rabušic. Hned první den nového kontraktu pak pojistil třetím gólem cennou výhru 3:1 v přípravném utkání nad Poznaní.

O případném konci kariéry ještě neuvažoval. „Byl jsem pořád v kontaktu s trenérem i sportovním ředitelem. Pro mě bylo také důležité, že chtěli, abych pokračoval. I pro mě to byla priorita, protože se opravdu cítím dobře, nohy fungují. Už se taky bavíme, co dál, kde bych tady byl nejužitečnější, to je však ještě daleko. Primárně budu fungovat v kabině a postupně začnu pomalu přecházet i do jiné sféry. Chtěl bych ve Slovanu zůstat. Budeme se bavit s ředitelem, kde bude moje využití nejlepší, kde můžu klubu pomoct, aby to dávalo nějaký smysl, ale na to je ještě půl roku čas a uvidíme, kam mě to navede," přiznává útočník, který v minulé sezoně převážně střídal.

„Tým se nějak vyvíjí, což se ukázalo i vloni na podzim. Hráli jiní, ale přišlo derby a odehrál jsem v základu čtyři zápasy. Trenér s tím počítá, že když bude potřeba, můžu naskočit. Na jaře přišel Victor (Olatunji) a musím říct, že byl o trošku lepší než já, takže dostával přednost," je smířený s rolí střídajícího hráče.

„Má role už je samozřejmě trochu mentorská, v takové pozici jsem už delší dobu. Když přišel Theo, tak mi v tom hodně pomohl a de facto to převzal, ale teď už jsem zase nejstarší v kabině já. Ale jsem připravený nastoupit, když bude potřeba. Trenér ví, co ode mě může očekávat. Pro základní sestavu však dělám všechno. Nikdy nevíte, jak bude sezona probíhat, je tam spousta proměnných. Pro mě je důležité zůstat zdravý a jako každý náhradník čekat za svou šanci a když přijde, tak ji využít," vypráví Rambo.

Mrzí ho, že Gebre Selassie už nepokračuje. „Máme k sobě blízko. Přemlouval jsem ho, ovšem už byl rozhodnutý, což jsem respektoval," líčí.

Když na konci sezony liberecký kotel vyvěsil transparent s nápisem: „Hlavně podepsat Thea s Rambem", hned do na lavičce vedle sedícího Gebre Selassie šťouchl. „Zviklat se však nenechal... Musím však říct, že ho tady máme skoro každý den. On se pořád chystá a udržuje, chodí do posilovny, takže mu držím místo. Myslím, že nám bude pomáhat pořád," uzavírá Rabušic.