Článek
„Vítězstvím nad Příbramí se nám ohromně ulevilo. Ještě nám čtyři body k absolutnímu klidu chybějí, ale všechno už je v naší režii. Nemusíme se ohlížet na soupeře a výsledky ostatních týmů,“ přemítá odchovanec Želechovic, který velkou část kariéry strávil ve Zlíně a později působil v Hodoníně, Ratíškovicích, Slušovicích, pražské Dukle a Drnovicích.
Od roku 2000 byl v Příbrami, kde zažil pětkrát boj o záchranu. Čtyřikrát úspěšný. Když se zastávkami v Ostravě a Olomouci v zimě 2010 zamířil do Českých Budějovic, znovu absolvoval boj o přežití mezi elitou. A letos se stresuje znovu. „Přestože jsem toho už v lize prožil hodně, mám strašně nervy. Zkušenosti z předešlých sezón u mne nehrají z hlediska psychického rozpoložení žádnou roli,“ usmívá se Otepka.
Prožívá to intenzivněji
S přibývajícím věkem odstup od situace v tabulce rozhodně nezískal. „Mám vážně ještě větší nervy než v minulosti. S přibývajícím věkem člověk všechny ty starosti prožívá mnohem intenzivněji,“ popisuje sedmatřicetiletý záložník lopotnou cestou k záchraně. „Rozhodně si všechny nezdary beru více než mladí kluci. Ti jsou totiž splachovací. Nedaří se, prohrává se, ale oni to přejdou,“ kárá mladší parťáky z kabiny zkušený harcovník.
Není divu, že občas na spoluhráče mladší téměř o polovinu zvýší hlas. „Jasně, já jsem impulzívní člověk, tak je občas seřvu. Někdy mi totiž přijde, že si ze mě ještě dělají legraci. Pak jsem samozřejmě vytočený na maximum,“ popisuje borec se zkušenostmi z evropských pohárů. Přestože jsou Jihočeši už téměř zachráněni, záložník s 385 ligovými starty bude v napětí nastupovat do všech zbývajících zápasů. „Já mám nervy pořád, jiný už nebudu,“ směje se borec, který nastoupil v letošní sezóně do dvaadvaceti zápasů v základní sestavě.
„I kdybychom byli definitivně prvoligoví i pro příští sezónu, pořád se hraje o budoucí angažmá a sezóna nekončí, takže nervy budou pracovat,“ ujišťuje Otepka, že sobě ani spoluhráčům nedovolí vydechnout.
