Ze stopera útočníkem. Odchovanec utnul černou sérii Bohemians

Čtyřiadvacetiletý Zeman je víceméně kovaným Bohemákem, dres s klokanem na dresu obléká už od žáčků. A možná i jeho tehdejší trenéři vrtí hlavou nad tím, jak se z jejich klíčové postavy defenzivy stal ryze ofenzivní plejer s prvoligovými parametry. Upřímně? Něco takového zřejmě nečekal ani sám Zeman.

„Ani nevím, kde se to ve mně vzalo,“ usmíval se. „Hrál jsem vzadu většinu kariéry, vlastně úplně celou mládež. Po dorostu jsem šel do B-týmu, kde mě trenér Dalibor Slezák dal dopředu. Nějak takhle to celé vzniklo,“ vzpomínal.

Ač plní spíše roli střídajícího hráče, proti Teplicím zapsal čtvrtou branku v sezoně. I tentokrát vlétl do hry z lavičky a ocitl se ve finále povedené akce z pravé strany, díky níž Klokani deset minut před závěrečným hvizdem srovnali. A poprvé od úvodního jarního kola proti Českým Budějovicím (1:0) dopřáli svým fanouškům euforii z domácího gólu.

„Strhával jsem to náběhem na přední tyč, Drchy (Václav Drchal) se snažil střílet. Bylo to zblokované a balon ke mně vypadl,“ popisoval šťastný střelec klíčový moment.

Zemanův příběh platí od chvíle, co se ze psa obranáře přetvořil v útočníka, za story o trpělivém vzestupu. Za dvě sezony mezi lety 2021 a 2023 nasázel za třetiligové béčko 32 branek, čímž si vysloužil povolávací rozkaz o patro výše. Minulý ročník strávil na hostování v Táborsku, teď poprvé v kariéře hraje nejvyšší soutěž. V klubu, který ho naučil kopat do míče.

Pěkně krůček po krůčku.

Jasně, mezi profíky už kolikrát nastupují i sedmnáctiletí borci a Zemanovi je „už“ čtyřiadvacet. Ale ke stejnému cíli může, naprosto evidentně, vést více cest.

Odchovanec Klokanů se pere o minutáž s Janem Matouškem, Václavem Drchalem či Dominikem Pleštilem. Většinou nastupuje do zápasů až v jejich průběhu, ale cílí na víc.

„Užívám si každý zápas. Fotbal mě v Bohemce moc baví. I v roli žolíka, i když bych samozřejmě raději hrál v základu. Musím dokázat trenérovi, že tam patřím,“ uzavřel Zeman.