Článek
Vzpomněl jste si na svoje předešlé vystoupení v dresu Dukly v Jablonci? Loni v říjnu jste tady prohráli 0:6.
Někdy to tak bývá, že jeden tým dá rychle tři góly a druhé mužstvo si přeje, aby už byl konec a nejraději by tam podle vzoru boxu hodili ručník. Ale musíte si to vytrpět až do posledního hvizdu.
Tentokrát jste byl na jablonecké straně a znovu padlo šest gólů, rovnoměrně rozložených na oba celky.Za stavu 1:3 jsme si vytvořili obrovský tlak, a kdybychom nevěřili, že ještě můžeme uspět, bylo by to špatné. Když se díváte na sport, tak většinou ten, kdo prohrává, má na konci velkou převahu, a soupeř se zatáhne, protože nechce přijít o vedení.
Dvě branky Dukly vstřelil Michal Krmenčík. Co na jeho výkon říkáte?
Někteří útočníci a ofenzivní hráči Dukly jsou zranění. Nastoupili ti, co jsou zdraví. Michalovi Krmenčíkovi to dvakrát střelecky vyšlo. Je to můj kamarád a popřeji mu, aby se mu dál dařilo.
Hráli jste proti Dukle i za jabloneckého trenéra Jaroslava Šilhavého?
Do každého zápasu jdeme s tím, že chceme podat stoprocentní výkon. Jsme tým a hrajeme za klub a za sebe.
Jablonec na podzim stále čeká na domácí vítězství. Přitom k tomu nestačilo ani šest utkání v lize a dvě v předkolech Evropské ligy...
Samozřejmě výsledky vnímáme a každý to má v hlavě. Nepříjemná situace. Fanoušci přicházejí, i když se nám nedaří, a musíme jim poděkovat. Kdybychom věděli, jak sérii utnout, tak to uděláme. Lepí se nám smůla na paty. Někdy jsou zápasy a období, kdy nemusíte nic dělat, a míč se odrazí do soupeřovy branky, nebo si dají vlastňák. Teď jsou chvíle a herní momenty, že odražené míče letí těsně kolem nás a nestačíme je zasáhnout a nasměřovat na bránu.
