Článek
Za stavu 2:0 měli šance dát třetí gól, který by soupeře nejspíš zlomil. Neproměnili je, což se Viktorii vymstilo.
„První půli jsme odehráli velmi dobře. Soupeře jsme do ničeho nepouštěli a sami chodili do nebezpečných situací. Vedli jsme 2:0 a měli tam ještě další příležitosti, kdy třeba Jean-David Beauguel šel sám na bránu. Možná už by bylo o výsledku rozhodnuto..." hodnotí trenér Michal Bílek pro klubový web.
Nejdřív šlo všechno hladce, pak se něco zadrhlo.
„Ve druhé půli jsme se ocitli pod tlakem. Věděli jsme, že to bude těžké utkání, protože nám vypadlo hodně hráčů v defenzivě. V závěru jsme se ještě dostali víc do hry, ale bohužel," lituje Bílek promarněné šance na zisk tří bodů.
Obráncem naposledy ve třinácti
Kalvárii stoperů vyřešil nečekaným tahem. Do obrany stáhl urostlého hrotového útočníka Tomáše Chorého.
„Zklamání. Zápas jsme měli ve vlastních rukou, strašně mě mrzí, že dopadl remízou. Měli jsme situace, abychom vyhráli. Určitě jsme to měli zvládnout," kaboní se.
Na zraněný obličej musel nasadit masku. Navíc si stoupl na místo stopera, kde si naposledy zahrál před dlouhými lety. „Určitě nebylo jednoduché přeorientovat se z útoku na obranu. Udělal jsem maximum, co bylo v mých silách, abych to zvládl, ale nehodnotí se mi dobře, protože jsme nezískali tři body," omlouvá se Chorý.
Na záskok v obraně se připravoval celou reprezentační přestávku od doby, kdy mu doktoři povolili nastoupit po lehkém otřesu mozku zpátky do tréninkové a zápasové zátěže.
„V obraně jsem hrál naposledy v mládeži asi ve 13 letech. Když mě tam trenér viděl, tak mě posunul do útoku a už jsem se vzadu neobjevil," šklebí se urostlý muž s maskou.
„Jako hrotový útočník nastoupil na stoperu poprvé, zvládl to dobře," oceňuje Bílek.
